100. 2005-01-06 T 11:39 Moje známá má již 3 roky trvalý pobyt v Čechách. Pobírá vysoký vdovský důchod po manželovi ze Švýcarska - okolo 100 tisíc Kč měsíčně. Ve Švýcarsku je odhlášená. Důchod jí jde na konto ve Švýcarsku - čerpá peníze kreditní kartou. Jako důchodkyně prý neplatí žádné daně? Vlastní obě občanství. Konto v Čechách nemá. Co je na tom pravda? Co by se stalo, kdyby měla platit daně a neplatila?

Odpověď (2005-01-10): Podle smlouvy mezi vládou České republiky a Švýcarskou spolkovou radou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, publikované pod č. 281/1996 Sb., by vaše známá, je-li rezidentem (žije) v České republice, měla daně z důchodu platit jen v České republice. Podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, jsou od daně osvobozeny pouze důchody do výše 144 000 Kč ročně. Pokud důchod vaší známé přesahuje tuto částku, měla by každoročně podat daňové přiznání za uplynulý rok a důchod nad tuto částku nechat zdanit.

99. 2005-01-05 T 19:52 Dobrý den. Jaký poplatek zaplatím při převodu bytu v osobním vlastnictví na vlastní dceru? Děkuji za odpověď.

Odpověď (2005-01-07): Pokud jde o úplatný převod, činí daň z převodu nemovitostí 3 % z ceny bytu zjištěné podle cenového předpisu, případně prodejní ceny, je-li prodejní cena vyšší, než cena zjištěná podle cenového předpisu. Cenu zjištěnou podle cenového předpisu se dozvíte ze znaleckého posudku, který musíte nechat zpracovat, protože je v tomto případě nutnou součástí daňového přiznání. Daňové přiznání jste povinen podat do tří měsíců po měsíci, v němž byl převod bytu na vaši dceru zapsán do katastru nemovitostí (neboli byl do katastru nemovitostí zapsán vklad vlastnického práva vaší dcery). Půjde-li o převod bezúplatný, pak povinnost zaplatit daň nemáte vy, ale příjemce daru, tedy vaše dcera. Darovací daň činí 1 % z ceny bytu zjištěné podle cenového předpisu, pokud tato cena nepřevyšuje 1 milion korun. Je-li cena bytu zjištěná podle cenového předpisu mezi 1 a 2 miliony korun, činí darovací daň 10 000 Kč + 1,3 % ze základu přesahujícího 1 milion korun. Je-li cena bytu zjištěná podle cenového předpisu mezi 2 a 5 miliony korun, činí darovací daň 23 000 Kč + 1,5 % ze základu přesahujícího 2 miliony korun. Daňové přiznání musí vaše dcera podat do 30 dnů ode dne, kdy obdržela od katastrálního úřadu oznámení, že byl povolen vklad jejího vlastnického práva k bytu do katastru nemovitostí.

98. 2004-12-28 T 16:03 Dobrý den, chci koupit rodinný dům v Čechách, ale tento dům patří člověku, který už je občanem Francie. Potřebuje tedy smlouva nějaké jiné náležitosti, než jak je zvykem? Myslím tím doložit nějaké ověření podpisů z Francie, nebo stačí ověření naším úřadem? Díky.

Odpověď (2005-01-05): Vzhledem k tomu, že se jedná o nemovitost nacházející se na českém území, dopadá na ni právní režim český a měl by tudíž postačovat standardní postup jako při prodeji a koupi kterékoliv jiné nemovitosti u nás. Není proto třeba žádného ověření podpisů z Francie.

97. 2004-12-10 T 20:14 Dobrý den. Započítává se nemoc v trvání 4 měsíců do odpracované doby pro výpočet důchodu plně, anebo jen 80 %? Děkuji.

Odpověď (2004-12-14): Doba nemoci se do doby potřebné k získání nároku na starobní důchod započítává plně, jste-li v pracovním poměru, za dobu trvání pracovního poměru onemocníte na 4 měsíce, pobíráte přitom nemocenskou a pak se zase vrátíte do práce. Pokud byste však pracovní poměr ukončil/a a ještě poté pobýval/a na nemocenské, tato doba se vám do potřebné doby pojištění započte jen z 80 %. Z hlediska výpočtu peněžní výše důchodu se ovšem ony 4 měsíce nezapočítávají naopak vůbec - jsou tzv. vyloučenou dobou, aby Vám "nekazily" výši osobního vyměřovacího základu.

96. 2004-12-09 T 21:20 Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jak postupovat při vyřizování rozvodu mezi Češkou a Italem? Děkuji.

Odpověď (2004-12-14): Lze normálně podat návrh na rozvod v České republice, a to k tomu okresnímu (v Praze obvodnímu) soudu, v jehož obvodu měli manželé poslední společné bydliště, žije-li v obvodu tohoto soudu i nadále alespoň jeden z manželů. Jinak je příslušný ten okresní soud v České republice, v jehož obvodu má bydliště odpůrce/odpůrkyně a nebydlí-li tu, pak okresní soud, v jehož obvodu bydlí strana navrhující. Soud už si v rámci rozvodového řízení sám dožádá pomoc od italských justičních orgánů. Existuje k tomu i mezinárodní smlouva mezi Českou republikou a Itálií. Bydlí-li ovšem trvale oba manželé v Itálii, bude vhodnější podat návrh na rozvod u příslušného soudu italského.

95. 2004-12-05 T 11:33 Dobrý den. Jsem Chorvat s trvalým pobytem v ČR od roku 1968. Za rok mám jít do starobního důchodu. Bude se mi do odpracovaných let započítávat 1 rok a 10 měsíců odpracovaných v bývalé SFRJ (Chorvatsko)?

Odpověď (2004-12-06): Podle současných předpisů nikoli. Doporučujeme však zeptat se na správě sociálního zabezpečení, kde by měli tyto skutečnosti znát nejlépe.

94. 2004-11-27 T 0:43 Kolikaprocentní sankce jsou běžné za nedodržení smluv ohledně předání peněžních částek a je to počítáno za každý nedodržený den? Týká se to i rozvodu podle § 24a odst. 1 písm. a) zákona o rodině vzhledem k vypořádání vzájemných majetkových vztahů pro dobu po rozvodu a dále na vypořádání práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu? Děkuji.

Odpověď (2004-11-29): Není-li ve smlouvě stanoveno něco jiného a jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka kromě samotného splnění dluhu i úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení procentuálně činí z dlužné částky ročně dvojnásobek diskontní sazby, stanovené Českou národní bankou, platné k prvnímu dni prodlení. Historii diskontní sazby lze nalézt např. zde. Na úrok z prodlení je právní nárok při třeba jen několikadenním prodlení dlužníka (úrok se vypočte příslušným podílem dle počtu dní, eventuálně měsíců prodlení z výše uvedené roční sazby úroků z prodlení). Dále lze také požadovat náhradu škody, vznikla-li prodlením dlužníka jaká, to však pouze v rozsahu převyšujícím úrok z prodlení.

93. 2004-11-26 T 0:36 Od kterého poschodí v panelovém družstevním domě musím platit výtah? Děkuji.

Odpověď (2004-11-26): Podle § 4 odst. 5 vyhlášky č. 85/1997 Sb., o nájemném z bytů pořízených v družstevní bytové výstavbě a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů, závisí určení, kdo, jak a kolik bude platit za užívání výtahu, na dohodě mezi družstvem a všemi uživateli bytů v domě. Nedojde-li k dohodě, je věc ponechána na rozhodnutí orgánu družstva.

92. 2004-11-16 T 16:09 Prosím o radu: dluží-li jeden ze sourozenců platby zdravotního a sociálního pojištění, je možné vymáhat dlužnou částku na ostatních sourozencích? Popřípadě vznikl-li další dluh z podnikatelské činnosti jako takové. Děkuji za odpověď.

Odpověď (2004-11-19): Ne.

91. 2004-11-08 T 20:36 Dobrý den, po zemřelé babičce zůstala vkladní knížka, disposiční právo má i vnučka. Je možná vybrat peníze ještě před dědickym řízením touto osobou, když vlastně není dědic? Stalo by se tak po dohodě s dědici. Děkuji.

Odpověď (2004-11-09): Možné to je, pokud je vnučka ve vkladní knížce vedena jako vkladatel a má právo vybírat peníze z vkladní knížky bez souhlasu dalšího vkladatele.

90. 2004-11-08 T 17:57 Dobrý den, zajímalo by mě, co musím platit za pojištění (zdravotní, sociální...), když nemám pracovní poměr a nejsem veden na úřadě práce. A zda to pro mě má nějaké důsledky, když toto neplatím. A co se stane, kdybych teď začal pracovat.

Odpověď (2004-11-09): Záleží na tom, zda jste podnikatel (neboli osoba samostatně výdělečně činná - OSVČ) nebo nezaměstnaný. OSVČ platí jak zdravotní pojištění, tak pojištění sociální v závislosti na výši svého příjmu. Přesné částky vám v takovém případě sdělí vaše zdravotní pojišťovna (u zdravotního pojištění), či Okresní správa sociálního zabezpečení (u pojištění sociálního). V případě, že jste nezaměstnaný, jste povinen tuto skutečnost oznámit své zdravotní pojišťovně a platit pouze zdravotní pojištění. V současné době výše pojistného činí 905 Kč měsíčně. Podrobnosti hledejte na internetových stránkách své zdravotní pojišťovny. Pokud v rozporu se zákonem pojistné neplatíte, naúčtuje vám vaše zdravotní pojišťovna, až to zjistí, kromě dlužné částky také penále, které v součtu může i několikanásobně převýšit původní dlužnou částku. Pokud začnete pracovat, minulé dluhy zůstanou, ale zdravotní pojištění za dobu od vzniku do skončení pracovního poměru ve výši 4,5 % z vaší hrubé mzdy vám bude ze mzdy strhávat váš zaměstnavatel.

89. 2004-11-06 T 18:07 Dobrý den, pracuji dlouhodobě v zahraničí a můj družstevní byt v pražském panelovém domě je celý rok prázdný, mimo dvou týdnů, kdy přijíždím na dovolenou do ČR. Jsem povinna platit za služby jako úklid a osvětlení domu, výtah, odvoz dopadků? Termoregulační hlavici na mém topení mám nastavenou na 0. Jsem povinna byt vytápět, aby podsousedka neměla takové náklady na topení? Bydlím v posledním poschodí a soused mi zajišťuje odvzdušňování topení. Mám nárok na slevu za topení v důsledku chladnějšího bytu v posledním poschodí a nutnosti pravidelného odvzdušňování? Platba za topení se skládá ze dvou složek: 40 % paušál podle plochy bytu a 60 % platby podle skutečné naměřené spotřeby. Je to správné? Předem moc děkuji za odpověď.

Odpověď (2004-11-09): Z povinnosti platit výtah, úklid a osvětlení domu (jakož i fond oprav, příspěvek na správu apod.) se patrně nevyvléknete, protože nesete s ostatními družstevníky společnou odpovědnost za dům, v němž bydlíte. Odvoz odpadků je v Praze povinen hradit ten poplatník, "při jehož činnosti vzniká odpad". Vzhledem k tomu, že se tak ve vašem případě děje jen 14 dní v roce, mohla byste se s družstvem pokusit vyjednat, že poplatek za odpad budete platit jen za období, kdy v bytě skutečně přebýváte. Byt vytápět povinna nejste. Nárok na slevu na topení v důsledku chladnějšího bytu existuje. Tato sleva se promítá do naměřené spotřeby tepla (jednoduše řečeno - jeden dílek spotřeby naměřené na vašem topení stojí méně néž dílek naměřený v bytě uprostřed domu). Jestliže máte nulovou spotřebu, žádnou slevu nezískáte, protože zaplatíte pouze 40% paušál rozpočítaný ze spotřeby celého domu dle podlahové plochy vašeho bytu. Podobně je družstvo oprávněno vám účtovat 30 % nákladů na ohřev teplé vody rozpočítaných opět ze spotřeby celého domu dle podlahové plochy vašeho bytu. Jedná se však pouze o náklady na ohřev vody, nikoli již o podíl na samotné spotřebě teplé či studené vody, tam vám družstvo může zúčtovat pouze skutečnou spotřebu.

88. 2004-11-01 T 19:15 Dobrý den, jsme nájemníky bytu 3+1 v panelovém domě starém 26 let, bytové jádro i jeho příslušenství bylo původní do doby rekonstrukce. Žádost o tuto rekonstrukci jsme bytovému družstvu doručili 14 dní před započetím prací. Zásadní chybou bylo, že jsme nepočkali na vyjádření BD a rekonstrukci jsme provedli na vlastní náklady. Prosím Vás o odpověď na otázku, zda u těchto bytových jáder existuje nějaký nárok na rekonstrukci, třeba na základě jejich životnosti. Totéž by mě zajímalo i u baterií (vodovodní + vanová), vany, umyvadla a záchodové mísy. Bytové družstvo přišlo s námitkou, že původní stav nevidělo a tudíž se tím nehodlá zabývat. Tato rekonstrukce byla provedena nejlevnějším možným způsobem. Máme vůbec v takovéto situaci nějaký nárok? Pro doplnění uvádím, že nejsme členy tohoto družstva.

Odpověď (2004-11-05): Nájemník sám musí v bytě na vlastní náklady provádět drobné opravy a běžnou údržbu. Tyto pojmy objasňuje § 5 a 6 nařízení vlády č. 258/1995 Sb., kterým se provádí občanský zákoník (lze nalézt např. zde). Pro úplnost uvádíme, že pro práva a povinnosti členů družstva týkající se oprav a údržby platí to, co je uvedeno ve stanovách družstva. Větší opravy a údržbu je pak povinen zajišťovat pronajímatel (družstvo) a to buď z vlastní iniciativy anebo na základě oznámení ze strany nájemce, které musí nájemce učinit bezodkladně vždy, zjistí-li potřebu opravy, kterou je povinen provést pronajímatel. Jestliže nájemce vynaložil náklady při opravě, ke které je povinen pronajímatel, má nárok na náhradu těchto nákladů, jestliže oprava byla provedena se souhlasem pronajímatele nebo jestliže pronajímatel bez zbytečného odkladu opravu neobstaral, ačkoli mu byla oznámena její potřeba. Jinak může nájemce požadovat jen to, o co se pronajímatel obohatil (tj. v podstatě to, o co se opravou zvýšila hodnota bytu). Řekneme-li, že právě to dopadá na váš případ, znamená to, že byste musel např. prokázat rozdíl mezi hodnotou starého bytového jádra a hodnotou nového bytového jádra, hodnotou staré vodovodní baterie a nové vodovodní baterie atd. a tento rozdíl pak po pronajímateli mohl oprávněně požadovat. Jinak podle našeho názoru není životnost umakartového bytového jádra, vodovodní baterie apod. stanovena žádným právním předpisem, záleží na konkrétních okolnostech. Dále je nutno poznamenat, že pojem "opravy" je nutno striktně odlišovat od pojmu "stavební úpravy" a "změny". Překročila-li tedy rekonstrukce bytového jádra charakter opravy a nabyla intenzity stavební úpravy či změny, platí, že takovou změnu bez souhlasu pronajímatele nelze vůbec provést a pronajímatel má dokonce právo požadovat, aby nájemce na vlastní náklady uvedl byt do původního stavu.

87. 2004-10-28 T 23:42 Dobrý den, jsem rozvedená dva roky (v prosinci to bude dva, kdy rozvod nabyl právní moci). Rozvedení jsme byli dohodou. Problém je, že se dohadujeme, kdo vyplatí koho z našeho bytu. Pokud se dohodnem na něčem, tak to manžel změní hned druhý den. Prosím o informací, jak sepsat dohodu, že mi manžel dá peníze po prodeji bytu. Druhý problém je, že se obávám, že manžel ví něco co já ne a protahuje toto vyrovnání úmyslně. Je pravda, že po dvou letech po rozvodu už nemohu vymáhat to, co mi patří? Děkuji.

Odpověď (2004-10-29): Nejlépe bude sepsat tuto dohodu u notáře, formou notářského zápisu. Za to se sice platí, vzledem k ceně bytu však jde o potřebnou jistotu, že nesplní-li váš bývalý manžel povinnost vyplatit vám peníze, bude jeho závazek bez problému soudně vymahatelný. V dohodě by též mělo být specifikováno, do kdy je manžel povinen byt prodat a peníze vám vyplatit a co v případě, že byt ve stanovené lhůtě neprodá, případně peníze vám nevyplatí (sankce).

Společné jmění manželů zaniká rozvodem manželství. Máte povinnost dohodnout se s bývalým manželem na vypořádání vašeho společného jmění. Přitom se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. Stejně tak se vychází z toho, že závazky obou manželů vzniklé za trvání manželství jsou povinni manželé splnit rovným dílem. Při vypořádání se přihlédne především k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, a k tomu, jak se zasloužil o nabytí a udržení společného jmění. Při určení míry přičinění je třeba vzít též zřetel k péči o děti a k obstarávání společné domácnosti. Dohoda o vypořádání společného jmění manželů musí mít písemnou formu. Jestliže do společného jmění manželů náleží též nemovitost, nabývá dohoda účinnosti vkladem do katastru nemovitostí. Neprovede-li se vypořádání dohodou, může některý z manželů podat návrh k soudu, aby vypořádání provedl soud. V tomto návrhu musí uvést, jak si představuje rozdělení bývalého společného jmění a proč. Nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.

Poznámka: Nemovité věci jsou věci pevně spojené se zemí, tedy zejména budovy, byty, pozemky, eventuálně též stožáry, ploty apod., movité věci pak všechny věci ostatní.

86. 2004-10-18 T 13:48 Naše obec poskytuje půjčky z Fondu rozvoje bydlení. Existuje zákon, který toto upravuje? Konkrétně se mi jedná o způsob výpočtu úroků. U nás je úrok 6 % a těchto 6 % se počítá vždy ze zůstatku na začátku roku. Počátkem roku je přitom zůstatek nejvyšší, během roku se snižuje o splátky. Nevím, zda by úrok neměl byt počítán např. měsíčně, jak to dělají některé finanční instituce. Je snad u Fondu rozvoje bydlení nařízeno počítat úroky ze zůstatku na počátku roku a vztahovat je "nespravedlivě" na všechny další měsíce, kdy již je dluh nižší?

Odpověď (2004-10-22): V souladu s § 3 odst. 2 zákona č. 211/2000 Sb., na jehož základě Státní fond rozvoje bydlení funguje, stanoví konkrétní podmínky použití prostředků fondu vláda svým nařízením. Mezi jinými se jedná o nařízení vlády č. 396/2001 Sb., které patrně dopadá na popisovany případ. Dle tohoto právního předpisu fond poskytuje půjčku na dobu nejvýše 10 let ke krytí části nákladů spojených s opravami a modernizacemi bytů (ať už obecních či jiných vlastníků), a to prostřednictvím úvěrového účtu obce. Úroky z úvěru takto poskytnutého fondem činí 3 % ročně a hradí se vždy do konce kalendářního čtvrtletí. Podrobněji k tomu na graficky poněkud groteskních stránkách Státního fondu rozvoje bydlení, rubrika úvěry obcím.

85. 2004-10-13 T 18:50 Dobrý den, jsme účastníky privatizace bytového fondu. Současným majitelem bytu je radnice, která před přípravou kupní smlouvy nechala byt přeměřit laserovou technikou. Ukázalo se, že byt je nezanedbatelně menší, než je uvedeno ve smlouvě, to mělo vliv na pokles nabízené prodejní ceny. Nicméně byt obýváme přes třicet let a celou dobu je nám nájem vyměřován na základě obytné plochy, která tedy byla vyšší. Je možné, abychom napadli původní výpočet nájmu a požadovali refundaci? Mnohokrát děkuji za názor.

Odpověď (2004-10-22): Ano, možné to je. Namítne-li však radnice promlčení, jsou nároky z doby před více než 3 lety již nevymahatelné.

84. 2004-10-10 T 17:27 Uvažujeme s rodinou o tom, že bychom odjeli na delší dobu (rámcově jeden rok) do zahraničí. Máme představu, že v našem nájemním bytě s regulovaným nájemným by mohla bydlet naše kamarádka (už jen proto, aby se měl kdo starat o květiny a zvířata). Bydlíme však v domě s majitelkou, která není právě vstřícná, a tak bychom se chtěli zeptat, zda existuje nějaká právní norma, která upravuje podobné situace. Předpokládáme totiž, že zvláště vzhledem k regulovanému nájemnému nebude majitelka tomuto řešení příliš nakloněna.

Odpověď (2004-10-14): Dát byt do podnájmu kamarádce můžete jedině se souhlasem pronajímatelky (§ 719 odst. 1 občanského zákoníku).

83. 2004-09-30 T 21:53 Byla nám ze schránky odcizena složenka, kterou nám zaslala Česká pojišťovna jako odstupné za zrušenou pojistku. Složenka byla na částku převyšující 10 tisíc Kč. Pachatel pak složenku vybral na falešný občanský průkaz (jiné číslo). Kopii vyplacené složenky nám pošta poskytla. Hned po zjištění krádeže jsme podali reklamaci u České pošty. Ta ji ale zamítla s tím, že nedošlo k pochybení z její strany. Také jsme událost oznámili na Policii ČR. Je možné se částky na někom domáhat? Za případnou radu předem děkuji.

Odpověď (2004-10-05): Podle § 14 poštovního zákona odpovídá pošta za škodu vzniklou v souvislosti se složenkou jen tehdy, bylo-li to sjednáno v poštovní smlouvě. Tato smlouva vychází z poštovních podmínek, které v čl. 79 odst. 2 písm. d) stanovují, že pošta neodpovídá za to, jak bude naloženo s dokladem poté, co byl stanoveným způsobem vložen do domovní schránky adresáta, a v čl. 79 odst. 5 písm. a) zprošťují poštu i odpovědnosti za důsledky použití nepravého průkazního dokladu při dodání. Musíte se proto podle našeho názoru obrátit s požadavkem na úhradu dlužné částky na Českou pojišťovnu. Podle § 567 odst. 2 občanského zákoníku plní-li dlužník (v tomto případě pojišťovna) peněžitý dluh prostřednictvím pošty, je dluh splněn až vyplacením částky věřiteli (tedy vám) v hotovosti, není-li dohodnuto jinak. Nebylo-li tedy s pojišťovnou dohodnuto něco jiného, musíte argumentovat, že vám dlužná částka nebyla vyplacena, dluh tudíž nebyl uhrazen a vyzýváte proto pojišťovnu, ať vám tento dluh urychleně splní, jinak budete navíc požadovat úroky z prodlení (pokud již uplynul poslední den lhůty, v níž jste měla od pojišťovny odstupné obdržet). Nebude-li pojišťovna ochotná vám dlužnou částku vyplatit, musíte ji žalovat u soudu.

82. 2004-09-07 T 19:11 Soused si chce na baráku na zdi, kterou má v blízkosti našeho domu, udělat okna (předtím tam nebyla). Musí mít od nás souhlas?

Odpověď (2004-09-08): Probourání oken vyžaduje předchozí stavební povolení. Stavebnímu povolení předchází stavební řízení, o němž budou všichni účastníci vyrozuměni. účastníky stavebního řízení jsou přitom i sousedé, kteří v jeho rámci musí stavebnímu úřadu sdělit své námitky proti zamyšlené úpravě. Stavební úřad všechny okolnosti posoudí a buď probourání oken s určitými podmínkami povolí nebo zamítne. Proti rozhodnutí stavebního úřadu se může odvolat stavebník i sousedé ke krajskému úřadu. V případě, že by soused stavěl okna načerno, je třeba celou záležitost co nejdříve oznámit stavebnímu úřadu, který by měl zjednat nápravu.

81. 2004-09-07 T 19:11 Prosím o radu pro svého známého. Ten kluk pochází z početné rodiny, tatínek je nezaměstnaný, jsou rádi za každou korunu. Dvě dcery studují v Českých Budějovicích. Oni jako rodina pobírají sociální dávky, určitou sumu. A otázka zní: Jestli by, kdyby si ty dcery udělaly trvalý pobyt někde jinde, dostali sociálni dávky vyšší.

Odpověď (2004-09-08): Dcery by mohly změnou trvalého pobytu získat vyšší sociální dávky, pokud by prokázaly, že skutečně žijí samostatně (jednočlenná rodina). Mohly by rovněž získat vyšší dávky státní sociální podpory. Pozor však v té souvislosti např. na to, aby mohly adekvátně využívat žákovské jízdné. Vzhledem k tomu, že jako studentky jsou považovány za nezaopatřené děti, lze se dále domnívat, že zmenšením počtu členů domácnosti by se významně mohla snížit výše sociálních dávek zbytku rodiny. Obecně proto tento postup nedoporučujeme.

80. 2004-09-02 T 14:50 Jsem vlastníkem chalupy na vesnici. V červenci mi obec zaslala upomínku o zaplacení celoroční známky - poplatek za odvoz komunálního odpadu - 1200 Kč/rok. Obec mi ovšem na toto období nezaslala žádný předpis o platbě a způsobu placení - musí ho zaslat, nebo stačí nějaká obecní vyhláška? Na chalupě pobývám cca od dubna do září, ale pouze občasně v sobotu či neděli, cca 25 - 35 dní, popelnici nevlastním, smlouvu s firmou, která pro obec odpad odváží, nemám, prokazatelně žádný odpad nikdo neodvezl a s ohledem na svoz přes týden to ani případně nemohu využít. Mohu se proti výši poplatku bránit? Nelze přece vyžadovat platbu za zboží či služby, které se neuskutečnily.

Odpověď (2004-09-08): Obce dnes mají tři možnosti, jak u lidí zpoplatňovat odpadové hospodářství: 1. Poplatek stanovený smlouvou s konkrétním člověkem; nebo 2. vyhláškou obce stanovený poplatek za komunální odpad podle zákona o odpadech, kdy je povinen platit každý, při jehož činnosti vzniká odpad; nebo 3. vyhláškou obce stanovený místní poplatek za provoz systému nakládání s komunálními odpady podle zákona o místních poplatcích, kdy je povinen platit každý trvale hlášený obyvatel obce a každý vlastník stavby pro individuální rekreaci, v níž není nikdo hlášen k trvalému pobytu, bez ohledu na to, zda při jeho činnosti vzniká odpad. Je tedy třeba zjistit, jaký způsob zpoplatňování obec zvolila, případně se na obecním úřadě seznámit se zněním příslušné vyhlášky. Pro povinnost platit poplatek se nevyžaduje žádná zvláštní výzva poplatníkovi ze strany obce. Je třeba rovněž vědět, že výše poplatku není neomezená. Jednoduše řečeno může odpovídat nejvýše oprávněným nákladům obce vynaloženým na odpadové hospodářství děleno počtem poplatníků, v případě místního poplatku (varianta 3) maximálně 500 Kč za rok. Oprávněnost výše nákladů by vám obec měla být schopna doložit, v případě místního poplatku (varianta 3) je způsob rozpočítání poplatku přímo součástí vyhlášky obce. V případě poplatků je nutno si uvědomit, že se vlastně jedná o formu místní daně, nikoli o platbu za službu.

79. 2004-08-23 T 14:02 Je nástup na dobrovolnickou službu už o prázdninách bezprostředně po absolvování střední školy (popřípadě po řádném ukončení vysoké školy) důvodem k okamžitému odebrání přídavku na dítě?

Odpověď (2004-08-23): Nárok na přídavek na dítě má za podmínek stanovených v § 17 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZSSP"), nezaopatřené dítě.

Podle § 11 odst. 1 písm. a) ZSSP považuje se za nezaopatřené dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání ve smyslu § 12 až 15 ZSSP.

Podle § 13 odst. 2 písm. b) a c) ZSSP považuje se za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole také doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku, v němž byla taková zkouška konána; to platí též, bylo-li v květnu nebo červnu konáno absolutorium, a doba bezprostředně navazujících školních prázdnin.

Podle § 13 odst 3 ZSSP však dobu školních prázdnin uvedenou výše nelze považovat za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole, jestliže
a) dítě vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle § 10 ZSSP,
b) dítě mělo po celý kalendářní měsíc nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,
c) výdělečná činnost uvedená v písmenu a) a nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání uvedený v písmenu b) na sebe v průběhu kalendářního měsíce navazují tak, že trvají po celý kalendářní měsíc,
d) poslední ročník studia probíhal po dobu výkonu vojenské základní nebo náhradní služby nebo za trvání služebního poměru.

Omezení uvedené v písmenech a) až c) neplatí, stalo-li se dítě studentem vysoké školy v kalendářním roce, v němž ukončilo soustavnou přípravu na povolání na střední škole.

Podle § 14 odst. 2 písm. b) ZSSP za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo řádně studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo řádně studium na vysoké škole, pokud dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost podle § 10 ZSSP ani nemá po celý kalendářní měsíc nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání.

Výdělečnou činností rozumí § 10 odst. 1 ZSSP činnost
a) v České republice, která zakládá účast na nemocenském pojištění (péči),
b) osoby samostatně výdělečně činné; za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která se za takovou považuje pro účely důchodového pojištění, nebo
c) vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu.

Dobrovolnická služba nezakládá účast na nemocenském pojištění (péči). Nelze ji tedy považovat za výdělečnou činnost a nárok na přídavek na dítě zde existuje tak, jak výše popsáno, až do konce školních prázdnin u středoškoláků, respektive celý kalendářní měsíc po řádném ukončení vysokoškolského studia.

78. 2004-08-17 T 10:30 Jsem referent samosprávy na obecním úřadě, který není pověřený ani se samostatnou působností, nemáme matriku ani stavební úřad. Vykonávám práce mzdové účetní a ohlašovny (pouze změny trvalého pobytu). Můj dotaz zní, zda jsem povinna vykonat zkoušku odborné způsobilosti dle zákona o úřednících a pokud ano, v jakém oboru. Mám 5 let před důchodem a po celá léta (více než 20 let pracuji na obci) mám výjimku ze vzdělání. Děkuji za odpověď.

Odpověď (2004-09-03): Podle našeho názoru byste měla mít zkoušku zvláštní odborné způsobilosti na úseku evidence obyvatel, občanských průkazů a cestovních dokladů. Zvláštní odbornou způsobilost musíte získat do 30. června 2005. Pouze v případě, že by vám do 31. prosince 2007 vznikl nárok na starobní důchod, zkoušku zvláštní odborné způsobilosti vykonat nemusíte.

77. 2004-08-11 T 20:24 Dobrý den, bydlíme v obecním bytě a od jara do podzimu manželka přebývá v RD rodičů s dcerou. Je možné (hlavně z důvodu návštěv lékaře) přihlásit roční dceru k trvalému bydlení k rodičům?

Odpověď (2004-09-03): Ano, je to možné.

76. 2004-08-06 T 13:15 Jsem většinovým spoluvlastníkem rodinného domu a to tak, že já vlastním 5/6, zbylou 1/6 pak vlastnila jiná paní. Tuto paní jsem již mnohokrát o všem informovala a snažila jsem se s ní ohledně její 1/6 nějak domluvit, ale bezvýsledně. V domě sice nebydlela, po cca 9 let jsem jej celý vlastními náklady udržovala a opravovala. Paní nedávno zemřela a teď mi její přítel, který její podíl zdědí, hrozí právníky a soudními znalci, že o celý dům a všechno kolem přijdu. Já sama na žádného právníka nemám, momentálně jsem nezaměstnaná a mám dvě děti - nevýdělečné, které zde bydlí se mnou. Co mám prosím vás tedy dělat proto, aby mi dům zůstal a nenastěhoval se mi sem někdo cizí?

Odpověď (2004-09-03): O užívání nemovitosti se musí dohodnout spoluvlastníci. V opačném případě jeden ze spoluvlastníků musí podat žalobu k soudu, aby soud určil míru užívání společně vlastněného domu každým ze spoluvlastníků. Soud přitom přihlédne k velikosti spoluvlastnických podílů. Vy po spoluvlastníku požadujte úhradu 1/6 všech nákladů, které jste na údržbu celého domu dosud sama vynaložila. O dům v žádném případě nepřijdete.

75. 2004-07-28 T 00:01 Dobrý den, zajímalo by mě, prosím, jaký je rozdíl mezi potravinářským a zdravotním průkazem a který z nich musí mít kuchařka na táboře.

Odpověď (2004-07-28): Z § 19 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, lze vyrozumět, že potravinářský a zdravotní průkaz je jedno a totéž. Správně by se ovšem měl ten doklad nazývat "zdravotní průkaz", neboť tak jej označují dnešní právní předpisy, výraz "potravinářský průkaz" se v žádném předpise nenachází.

74. 2004-06-22 T 12:55 V pracovních smlouvách, které byly postupně uzavírány od roku 1992, je údaj s rodným číslem. Prosím o odpověď, zda pracovník musí dát souhlas, že může tento údaj ve smlouvě být. Jak postupovat, pokud pracovník nesouhlasí s uvedením rodného čísla v pracovní smlouvě, která byla uzavřena v roce 1995. Děkuji za odpověď.

Odpověď (2004-09-03): Souhlas by zaměstnanci měli dát. V případě, že s uvedením rodného čísla nesouhlasí, musí být rodné číslo zaměstnance ve lhůtě do 31. prosince 2005 z vašich evidencí a pracovních smluv odstraněno.

73. 2004-06-22 T 08:37 Jsem zaměstnán u české firmy a pracuji v Německu. Firma mi vyřídila pracovní povolení na 3 měsíce, ale teď chce, abych pracoval o měsíc déle. Tedy 1 měsíc bez pracovního povolení. Povolení k dlouhodobému pobytu je platné ještě dva měsíce. Jaká jsou rizika při kontrole německého pracovního úřadu?

Odpověď (2004-09-03): Rizikem je pokuta, vyhoštění a trest zákazu pobytu v Německu.

72. 2004-06-18 T 14:29 Vracím se ještě k dotazu č. 66. Viní mě teď, že prý jsem jel 2km/h navíc nad povolenou rychlost. Může toto a nezkontrolování sběračů trolejbusu (i když byly v uplném pořádku) opravdu rozhodnout o mém 100% zavinění? Ani tachometr trolejbusu nemá jednotlivé dílky po 1km/h, ale po 5km/h a to neberu ani v úvahu toleraci a přesnost tachometru.

Odpověď (2004-09-03): Pokud jste neporušil žádný vnitřní předpis a překročení rychlosti o 2 km/h není na tachometru patrné, postižen být nemůžete. Jak bylo řečeno v předchozí odpovědi, váš zaměstnavatel se v této věci musí obrátit na soud a při soudním řízení musíte uplatnit všechny vaše námitky.

71. 2004-06-04 T 10:03 Chtěl bych se zeptat, jestli platí ústní dohoda mezi dvěma lidmi, když jeden tvrdí, že se dohodli na něčem, co druhý popírá. Jedná se o výši částky za vykonanou práci. Já tvrdím, že jsme se dohodli na částce nižší, než vyžaduje ten druhý. Zaplatil jsem mu řádně za práci, kterou vykonal, poté, co jsme se dohodli, že mi nebude dělat žádný problém. Do týdne mi však poslal další fakturu, kterou se nechystám uhradit. On vyhrožuje soudem. Jedná se o částku 10 tisíc. Zajímalo by mě, jakou má šanci u soudu uspět, když na jeho takzvanou dohodu nemá žádného svědka ani dokument. Je to jeho slovo proti mému. Děkuji za odpověď.

Odpověď (2004-09-03): Ústí dohody o provedení práce (případně o dílo) jsou platné. Při soudním jednání je na žalobci, aby jakýmikoli důkazy prokázal pravdivost svých tvrzení. V případě, že takové důkazy nemá, neunesl tzv. důkazní břemeno a soud jeho žalobu zamítne.

70. 2004-06-03 T 15:22 Prosím o zveřejnění Vzoru výpovědi z nájmu nebytových prostor z důvodu neplacení nájmu.

Odpověď (2004-09-03): "(identifikace nájemce) Vypovídám smlouvu o nájmu nebytových prostor číslo ... ze dne ..., týkající se (specifikovat nebytové prostory). Smlouva byla uzavřena mezi mnou jako pronajímatelem a vámi jako nájemcem. Důvodem výpovědi je, že jako nájemce jste po dobu delší než jeden měsíc v prodlení s placením nájemného. (datum, podpis, vaše identifikační údaje)".

69. 2004-06-03 T 00:15 Jsem občan ČR, 3 roky ženatý a manželka je občankou státu EU (Estonsko). Já v ČR pracuji jako zaměstnanec, ale manželka bude hledat práci a nikdy předtím v ČR nepracovala ani neměla trvalý pobyt. Mám několik dotazů:

Odpověď (2004-09-03): Ad 1: Jako manželka občana ČR by neměla vaše paní mít se získáním trvalého pobytu na území ČR problémy. Občan EU žádné pracovní povolení nepotřebuje. Pokud má člověk trvalý pobyt na území České republiky, má nárok i na sociální dávky.

Ad 2: Zdravotní pojištění (nezaopatřených) rodinných příslušníků - občanů EU podléhá stejnému režimu jako zdravotní pojištění vaše. Tj. pokud v ČR vykonáváte výdělečnou činnost, jste zde zdravotně pojištěn a u stejné zdravotní pojišťovny je pojištěna i vaše žena. Jestliže však nesplňuje podmínky nezaopatřenosti, bude si muset hradit pojistné jako samoplátce stejně jako jiní občané ČR v obdobné situaci.

Ad 3: V souvislosti s porodem existuje nárok vaší manželky (bude-li mít v ČR trvalý pobyt) na porodné, rodičovský příspěvek a případně další dávky státní sociální podpory, které vyplácejí odbory státní sociální podpory úřadů práce. V případě sociální potřebnosti můžete vy, vaše žena a dítě obdržet další sociální pomoc, vyplácenou tentokrát prostřednictvím odboru sociálních věcí příslušného městského úřadu. Za porod v ČR nic platit nebudete, vše je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Společné zdanění manželů v České republice neexistuje. Máte však možnost uplatnit odpočet ze základu daně na nevýdělečně činnou manželku a dítě. Pokud vaše paní před příchodem do ČR pracovala v Estonsku, bylo by dobré zjistit u tamních úřadů či zaměstnavatele, zda nemá rovněž nárok na vyplácení podpory v mateřství podle estonských předpisů, i když momentálně žije v jiné zemi.

68. 2004-05-31 T 21:10 Žiji v ČR a v Německu se brzy narodí dítě, kterého jsem otcem. Nežiji tedy a ani nehodlám žít s matkou dítěte, ale jsem s ní ve spojení a ona souhlasí s tím, že je budu moci navštěvovat. Chtěl bych je finančně podpořit a to je jádro mé otázky - podle čeho se mám řídit a jak postupovat při stanovení výše výživného. Matka dítěte po mě požaduje doklad o výši příjmu, ale nevím, zda německé úřady budou přihlížet k platovým rozdílům mezi jednotlivými zeměmi. Dále by mě zajímalo, jaká práva a povinnosti budu mít, pokud se prohlásím za otce dítěte. Poradíte mi prosím? Předem děkuji.

Odpověď (2004-09-03): Německé úřady by měly přihlížet k výši vašich příjmů. Při stanovení výše výživného se tedy musíte řídit jak náklady na výživu dítěte v Německu, tak výší příjmu vašeho a matky dítěte a mírou, jakou se podílíte na výchově dítěte. Prohlásíte-li se za otce dítěte, budete mít právo na jeho výchovu, správu jeho jmění a zastupování dítěte (terminologií českého právního řádu tzv. rodičovskou zodpovědnost - aspoň dokud vás ji soudně nezbaví z důvodu, že např. nežijete společně s dítětem). Na druhou stranu jako otec dítěte máte už zmíněnou vyživovací povinnost vůči dítěti.

67. 2004-05-21 T 11:28 Mám známého, který je cizinec, ale má trvalý pobyt v ČR. V cizině má dítě, na které neplatí alimenty. Může ho jeho krajina u nás vyhledat? Existuje nějaká dohoda mezi státy pro tyto případy?

Odpověď (2004-09-03): Podle čl. 27 odst. 4 Úmluvy o právech dítěte činí státy všechna opatření nezbytná k zabezpečení obnovy péče o dítě ze strany rodičů nebo jiných osob, které nesou za dítě finanční odpovědnost, ať už na území státu, který je smluvní stranou úmluvy, nebo v zahraničí. Zejména v těch případech, kdy osoby, které nesou za dítě finanční odpovědnost, žijí v jiném státě než dítě, podporují státy přístup k mezinárodním dohodám nebo uzavírání dohod, které by zajistily účinné podchycení osoby, která má vůči dítěti tuto odpovědnost. Váš známý tedy před placením alimentů pravděpodobně nakonec neunikne. Přinejmenším může matka dítěte za pomoci sociálního úřadu své země žalovat vašeho známého u českého soudu. Kromě toho může být váš známý stíhán českými orgány činnými v trestním řízení pro trestný čin zanedbání povinné výživy podle § 213 trestního zákona.

66. 2004-05-04 T 13:10 V zaměstnání jsem řidič trolejbusu a při ranním výjezdu s trolejbusem z vozovny došlo k následující události. Trolejbusy vzjíždí postupně za sebou z několika řad a vedlejší řada trolejbusů měla společné traťové vedení (dráty) s řadou, ze které jsem vyjížděl já. Měl jsem určený výjezd ve 4:42, trolejbus stojící v řadě předemnou ve 4:41. Když bylo přesně 4:42 - to už jsem měl stát s trolejbusem na bráně - vůz v řadě přede mnou ještě stál a blokoval můj výjezd. Ve 4:42 a několik sekund se vůz přede mnou začal rozjíždět, tak jsem pochopitelně jel hned za ním, protože jsem měl být tou dobou už z vozovny pryč na trati. Bohužel jsem si ale nevšiml, že trolejbus z vedlejší řady stojící téměř na úrovni mého trolejbusu a měl mít výjezd také (úplně ve stejnou dobu jako já - 4:42) má nasazené sběrače mezi ten, co stál přede mnou a mým trolejbusem a do takto nasazených sběračů jsem narazil mými sběrači. Řidič tohoto trolejbusu i když už měl být s tímto trolejbusem vyjetý z brány, se v tuto dobu zdržoval v kantýně a k tomuto se dostavil až ve 4:46h až poté, co uslyšel náraz. Sběrač jeho trolejbusu se zachytil do mých sběračů a vymrštil se tak nešťastně, že rozbil boční okno úplně jiného trolejbusu a při tom se ještě tento sběrač nalomil. Kdyby se tento řidič zdržoval na pracovišti tam, kde měl a s vozem vyjel přesně tak, jak měl, tak by k tomu nedošlo. Ještě chci podotknout, že trolejbusy stávají v řadách tak těsně za sebou, že se mezi někerými se nedá ani projít, a tam, kde ano, jedině tak, že se protáhnu škvírkou a s tím, že si ušpiním uniformu o tyto vozy. Vedle sebe stojí řady vozů natěsno cca 1 m od sebe a na traťové vedení (dráty) není téměř vidět. Zaměstnavatel mi teď chce dát k úhradě vzniklou škodu cca 15 000 Kč s tím, že jsem vzniklou škodu zavinil já, i když vznikla v důsledku neplnění si svých povinností jiného pracovníka (pracovníků). Z tachografu vyplývá, že jsem se rozjel pouze těchto několik metrů do nárazu do sběračů sousedního trolejbusu a měl v tu chvíli rychlost cca 12km/h. Nejedná se tedy o to, že bych projížděl souvisle kolem stojících trolejbusů a nevšiml si, že jeden má nasazeny sběrače na mé stopě, ale že jsme od počátku stáli téměř na stejné úrovni, jen sousední trolejbus měl nasazené sběrače několik málo metrů před mými. Prosím o radu: Jsem u tohoto opravdu 100% viníkem pouze já a jak mám v jednání se zaměstnavatelem postupovat? Není také částečně vina na stavěči, který takto vozy poskládal a připravil takto nevhodně trolejbusy na výjezd (sběrače byly nasazeny stavěčem od předešlého dne)?

Odpověď (2004-05-07): Zákoník práce stanoví, že pro vznik odpovědnosti zaměstnance za škodu jsou rozhodující čtyři skutečnosti: Porušení právní povinnosti, vznik škody, příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody a zavinění zaměstnance. Všechny tyto skutečnosti Vám musí zaměstnavatel prokázat. Zároveň platí, že zaměstnavatel je povinen zajišťovat svým zaměstnancům takové podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví i majetku, zjistí-li závady, je povinen učinit opatření k jejich odstranění. Zaměstnanec má povinnost, zjistí-li, že nemá vytvořeny potřebné pracovní podmínky, oznámit závadu svému nadřízenému.

Právní předpis nestanoví, jak mají parkovat trolejbusy ve vozovně či jak ze svého místa vyjíždět. Mohl by to však stanovit vnitřní předpis dopravního podniku či podniková nebo státní norma. Pokud jste neporušil ustanovení žádného takového vnitřního předpisu nebo normy, nebudete odpovídat za škodu, protože nebyla splněna podmínka "porušení právní povinnosti". Můžete dále prokazovat, že jste škodu nezavinil, protože jste nevěděl a ani nemohl vědět, že jsou takto sběrače posazeny na traťové vedení, že to tak např. nikdy nebývalo, že nikdy nevyjížděly trolejbusy stojící pod stejným traťovým vedením vedle sebe ve stejný čas, že Vás zaměstnavatel na tuto skutečnost neupozornil, neproškolil Vás apod. Můžete rovněž namítat, že zaměstnavatel nesplnil svou povinnost zajistit takové pracovní podmínky, aby zaměstnanci mohli plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku, když např. stanovil odjezd dvou trolejbusů pod stejným traťovým vedením ve stejný čas a proto musí vzniklá škoda jít k tíži zaměstnavatele, nikoli zaměstnance. Pokud snad existuje vnitřní předpis, který stanoví povinnost řidiče trolejbusu před započetím jízdy kontrolovat, zda je traťové vedení volné, lze namítnout, že opět zaměstnavatel nezajistil pracovní podmínky, protože na troleje není od trolejbusu vidět. Na to se ovšem může zaměstnavatel zeptat, proč jste na tuto skutečnost coby závadu neupozornil. Snížit míru svého zavinění konečně můžete i tím, že poukážete na skutečnost, že i další zaměstnanci odpovídají za škodu, protože neplnili své právní povinnosti (řidič sousedního trolejbusu dlel v kantýně, ačkoliv už měl vyjet, případně stavěč chybně umístil sběrače, je-li tomu tak). I oni tedy porušením právní povinnosti způsobili škodu. Zde je obtížnější, nikoli však nemožné, dovodit příčinnou souvislost mezi jejich protiprávním jednáním a vznikem škody. Prokáže-li se spoluodpovědnost dalších osob, případně i zaměstnavatele, Vaše odpovědnost za vzniklou škodu a z toho vyplývající povinnost škodu nahradit se tím samozřejmě úměrně sníží.

Každopádně ale platí, že požadovanou náhradu škody musí zaměstnavatel projednat s odborovým orgánem a s Vámi. V případě, že svou odpovědnost za škodu uznáte, musí s Vámi zaměstnavatel uzavřít písemně dohodu o způsobu úhrady škody. Pokud se ale se zaměstnavatelem nedohodnete, musí Vás žalovat o náhradu škody u soudu.

65. 2004-04-05 T 10:55 Dobrý den, jeden rok jsem byla v plném invalidním důchodě, po prohlídce u posudkového lékaře, která proběhla dnes, jsem částečně invalidní a budu pobírat částečný invalidní důchod. Potřebuji vědět, jestli stát platí za osobu v částečném invalidním důchodě důchodové a nemocenské pojištění (v tom případě bych se nemusela hlásit na úřadu práce či začít podnikat a výdělečnou činnost bych omezila na třetí druh pracovní smlouvy: dohodu o provedení práce - můj zdravotní stav zatím není zrovna nejlepší). Potřebuji vědět, jaká práva a povinnosti v placení pojištění a daní jako částečný invalidní důchodce mám.

Odpověď (2004-04-07): Jako částečný invalidní důchodce na důchodovém a nemocenském pojištění účastna nejste a stát je za Vás neplatí. Pro získání nároku na starobní důchod byste si však už nemusela toto pojištění platit (buď sama jako dobrovolně účastná na důchodovém pojištění nebo prostřednictvím zaměstnání) ani dosáhnout důchodového věku, pokud byste např. splňovala zákonem stanovené podmínky pro délku pojistné doby (25 let) a k tomuto dni pobírala částečný invalidní důchod. To však platí jen do 31. 12. 2006. Na konkrétní výpočet se proto informujte u příslušné (okresní, resp. Pražské) správy sociálního zabezpečení. Nemocenské pojištění nezaměňujte s pojištěním zdravotním - to by za vás stát měl i nadále hradit. Přesto však doporučujeme informovat Vaši zdravotní pojišťovnu o tom, že již nepobíráte plný, ale jen částečný invalidní důchod. Jako částečný invalidní důchodce máte právo snížit z tohoto důvodu svůj základ daně z příjmu ročně o 7140 Kč.

64. 2004-03-28 T 21:29: Dobrý den, jsem majitelkou bytu v osobním vlastnictví, ostatní bytové jednotky patří družstvu. Ve vyúčtování zálohových poplatků jsem byla poprvé konfrontována se zápočtem pohledávek (nájemné byty).Vím, že jako vlastník musím přispívat i na takzvané neplatiče. Zajímalo by mne, jestli mi musí družstvo oznámit jméno dlužníka, popř. jakým způsobem se postupuje, abych eventuálně své peníze od dlužníka vymáhala.

Odpověď (2004-03-30): Podle našeho názoru postupuje družstvo protiprávně, vyžaduje-li na Vás příspěvek na neplatiče. V domě jsou 2 vlastníci: Vy a družstvo. Co družstvo dělá se svou částí domu, zda byty někomu zapůjčuje, pronajímá nebo je nechává prázdné, je jeho věc. Podobně družstvo nemůže mluvit Vám do toho, co Vy provedete se svým bytem. Jestliže tedy družstvu někdo z jeho nájemníků neplatí, je to vnitřní věc družstva, kterou si musí vyřídit samo a nemůže ji ani zčásti přenášet - natož finančně - na jiného vlastníka bytu. Sotva by družstvo souhlasilo, abyste stejně postupovala Vy: pronajala někomu svůj byt, a pokud by Váš nájemník odmítal platit nájemné, podstatnou část jeho dluhu byste předepsala k úhradě družstvu. Družstvo jako vlastník je naopak povinno do fondu oprav v domě, na úhrady za plnění spojená s užíváním bytů apod. přispívat v plné výši i za své neplatiče a samo si pak své pohledávky vymáhat. Z toho zároveň vyplývá, že Vám nemusí sdělovat jména dlužníků.

63. 2004-03-26 T 14:53: Kde můžeme najít ten zákon o rodných číslech? Co z něj pro nás vyplývá? Můžeme požadovat na přihlášce na setkání mládeže i rodné číslo, nebo jen datum narození?

Odpověď (2004-03-29): Podle našeho názoru je důležité, jak můžete použití rodného čísla obhájit. Rodné číslo poskytuje kombinovanou informaci o a) datumu narození & věku, b) pohlaví, a c) částečně i místu narození jeho nositele. Jestliže všechny tyto údaje pro organizaci setkání mládeže potřebujete, pak se souhlasem nositele rodného číslo nebo jeho zákonného zástupce můžete rodné číslo vyžadovat a nakládat s ním. V případě, že všechna uvedená data nejsou potřebná, stačí Vám znát třeba jenom věk a pohlaví nositele rodného čísla, anebo údaje vyžadujete duplicitně (žádáte třeba sdělení data a místa narození a pohlaví a ještě k tomu rodné číslo), pak není vyžadování rodného čísla na místě. Rovněž je důležité vědět, proč potřebujete konkrétní osobní údaje účastníků znát, aby se pak neukázalo, že je to jen zbytečná libovůle.

Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, lze nalézt na portálu veřejné správy zde. Zpřísněné znění zákona, pokud jde o nakládání s rodnými čísly, platí od 1. dubna 2004, proto tento zákon na uvedené adrese vyhledejte až po 1. dubnu (jinak byste získali staré znění zákona).

62. 2004-03-23 T 16:18: Dobrý den, pořádáme tábor pro děti, chci se zeptat, zda máme požadovat od dětí rodné číslo, např. kvůli pojištění? Je nutné někde hlásit, že uchováváme adresy a příslušná identifikační data účastníků tábora? Děkuji.

Odpověď (2004-03-26): Pokud po Vás nebude rodné číslo nikdo další chtít, pak ho ani vy po dětech nevyžadujte. Blíže k rodným číslům viz odpověď na dotaz č. 61. Uchovávání adres a identifikačních dat účastníků tábora je třeba hlásit Úřadu pro ochranu osobních údajů prostřednictvím formulářů, které jsou k dispozici na finančních úřadech. Rozsáhleji k tomu viz odpovědi na dotaz č. 8 a dotaz č. 9.

61. 2004-03-22 T 17:16: Slyšel jsem, že byla přijata novela zákona o rodných číslech, která zpřísňuje jejich používání. Můžeme zjišťovat rodná čísla dětí, které se mají zúčastnit tábora, když je chceme pojistit a pojišťovna rodná čísla vyžaduje?

Odpověď (2004-03-25): Od 1. dubna 2004 skutečně platí nový § 13c zákona o evidenci obyvatel, kde je řečeno, že rodná čísla lze využívat jen

a)	jde-li o činnost ministerstev, jiných správních úřadů, orgánů pověřených výkonem státní správy, soudů, vyplývající z jejich zákonem stanovené působnosti, nebo notářů pro potřebu vedení Centrální evidence závětí,
b)	stanoví-li tak zvláštní zákon, nebo
c)	se souhlasem nositele rodného čísla nebo jeho zákonného zástupce.

Zároveň platí, že pro využívání rodných čísel se rodným číslem rozumí i jakákoliv kombinace čísel vyjadřující den, měsíc, rok narození a třímístnou nebo čtyřmístnou koncovku rodného čísla, z níž je možné člověka identifikovat.

Rodné číslo je rovněž osobním údajem podle zákona o ochraně osobních údajů, kde se říká, že osobní údaje mají být shromažďovány pouze v rozsahu nezbytném pro naplnění stanoveného účelu. Pojišťovna by tedy nemusela rodná čísla vyžadovat, protože pro naplnění stanoveného účelu pojištění je dle našeho názoru nepotřebuje. Bezpečná identifikace dítěte je možná i ve spojení např. s adresou trvalého pobytu dítěte a datem narození. Pokud však s pojišťovnou nebude rozumná řeč, lze jí rodná čísla dětí učastnících se tábora poskytnout, avšak, jak z výše uvedeného patrno, pouze s výslovným (nejlépe písemným) souhlasem zákonných zástupců dětí.

Za neoprávněné využívání rodných čísel může podnikateli a právnické osobě udělit Úřad pro ochranu osobních údajů pokutu až 10 milionů korun.

60. 2004-03-21 T 19:52: Chtěl bych se zeptat, kde v Občanském zákoníku (pod jakým paragrafem) najdu definici "odpovědnosti za věc vnesenou".

Odpověď (2004-03-25): Odpovědnost za škodu způsobenou na vnesených nebo odložených věcech upravují v současné době § 433 až 437 občanského zákoníku. Jde o ustanovení ještě z dob federace: dosud takto platí i na Slovensku.

59. 2004-03-10 T 17:42: Pokud je občan odsouzen k splácení dluhu a protože nevlastní hotovost, je mu určená částka pravidelně strhávána ze starobního důchodu, může být k němu ještě poslán exekutor?

Odpověď (2004-03-25): Pokud by v odsuzujícím rozhodnutí soudu byl stanoven splátkový režim a strhávání částek ze starobního důchodu by tomuto režimu odpovídalo, pak již není možný další způsob exekuce. Jinak ale lze exekuci provádět více způsoby, tedy i srážkami z důchodu i prodejem věcí, zabavených exekutorem. Je třeba také upozornit na to, že někdy se možnost splátkování povoluje pod tzv. "ztrátou výhody splátek". Pokud dlužník některou splátku v řádném termínu neuhradí, stane se splatným celý dluh a věřitel má za určitých okolností právo exekucí si dopomoci k zaplacení celého dluhu bez ohledu na původně stanovený splátkový režim.

58. 2004-02-24 T 10:28: Dobrý den, prosím poraďte, jak postupovat, aby těhotná nezaměstnaná žena dostávala dávky v mateřství a výživné na dítě, když otec je také nezaměstnaný, nejsou manželé. Děkuji.

Odpověď (2004-02-27): Pokud je žena dlouhodobě nezaměstnaná, nárok na peněžitou pomoc v mateřství nemá. Doporučujeme pro jistotu osobně navštívit okresní (případně Pražskou) správu sociálního zabezpečení sídlící v každém okresním městě a žádat tam bližší informace. Výživné na dítě musí platit otec dítěte. Neplatí-li dobrovolně, je třeba požádat o pomoc okresní soud (opatrovnické oddělení) podle bydliště dítěte. Úplně bez podpory ze strany státu však žena samozřejmě nezůstane. Za prvé má nárok na dávky státní sociální podpory, které v současnosti vyplácejí odbory státní sociální podpory městských úřadů okresních měst. Může se jednat o příspěvek na bydlení, po porodu ještě o porodné, přídavek na dítě, rodičovský příspěvek a sociální příplatek. Informace Vám poskytnou na příslušném městském úřadě. Pokud ani s pomocí státní sociální podpory nemá rodina příjem na úrovni životního minima (životní minimum lze vypočítat na této adrese), může se žena obrátit o další pomoc na městský úřad obce s rozšířenou působností, tentokrát odbor sociálních věcí. Příslušná sociální pracovnice je oprávněna provést i prohlídku domácnosti a na základě toho případně poskytnout finanční prostředky, např. příspěvek na výživu dítěte a další.

57. 2004-02-23 T 09:53: V paragrafu 469a odst. 1 písm. b) občanského zákníku stojí, že zůstavitel může vydědit potomka, jestliže o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl. Zajímá mě podrobnější výklad tohoto ustanovení.

Odpověď (2004-02-27): Děti, ačkoliv už nebydlí společně se svými rodiči, udržují s nimi zpravidla nadále kontakt, tj. korespondují s nimi, telefonují si, navštěvují se se svými předky, zajímají se o jejich problémy apod. Je tedy v rozporu s dobrými mravy, když potomek o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl. Důvodem k vydědění není ovšem jednorázové vynechání pravidelné návštěvy, opomenutá gratulace k narozeninám, nezaslání pozdravu z dovolené či k Vánocům. Stav musí být trvalý - potomek se se zůstavitelem nestýká, neudržuje s ním ani upřímný korespondenční či telefonický styk, nezajímá se o problémy svého předka apod. Podle několika soudních rozhodnutí je z tohoto hlediska také třeba zkoumat, zda vůbec potomek měl reálnou možnost o zůstavitele projevovat opravdový zájem, tj. zda sám zůstavitel měl zájem se s potomkem stýkat a udržovat s ním běžné příbuzenské vztahy. Pokud by zůstavitel takový zájem neprojevoval, těžko může potomku vyčítat nedostatek opravdového zájmu o zůstavitele a uvádět tuto skutečnost jako důvod k vydědění. Opačným extrémem pak je, když potomek projevuje pouze formální zájem o svého předka, např. prostřednictvím zřídkavé formální návštěvy či zaslání pohlednice bez skutečného zájmu. To by vydědění nebránilo. Jak však vyplývá ze soudního rozhodnutí, "opravdový trvalý zájem je nutno posuzovat s přihlédnutím ke všem okolnostem případu a ve spektru dobrých mravů, které se ve společnosti ustálily". Zůstavitelům pak nezbývá než doporučit, aby kromě výslovného uvedení jednoho či více zákonných důvodů vydědění podrobně rozepsali, v čem zvolený důvod vydědění spočívá, aby se zamezilo případnému sporu mezi dědici o důvodech a platnosti vydědění.

56. 2004-02-20 T 18:17: Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli je nějaká záruka na vietnamské zboží (oblečení), koupila jsem si kalhoty a když jsem se ptala na záruku, prodavačka mi řekla, že kalhoty jsou 1 rok staré, takže je na ně záruka už jen 3 měsíce, což nechápu. Jak je to se zárukou na vietnamské zboží, nehledě na to, jak je staré?

Odpověď (2004-02-27): Záruka na nové (dosud nepoužívané) spotřební zboží včetně oblečení jakéhokoli původu a jakéhokoliv stáří při prodeji v obchodě nebo v prodejním stánku činí 24 měsíců ode dne prodeje.

55. 2003-12-15 T 08:40: Lze teď vypovědět pojišťovně smlouvu, když chci platit povinné ručení u jiné pojišťovny? Prý to jde až příští rok.

Odpověď (2004-02-26): Pojištění, u něhož je sjednáno běžné pojistné, zanikne výpovědí ke konci pojistného období. Výpověď musí být podána alespoň šest týdnů před jeho uplynutím. Podrobnější podmínky, zejména pokud se jedná o délku pojistného období, vyčtete z Vaší pojistné smlouvy, případně všeobecných obchodních podmínek.

54. 2004-02-25 T 12:05: Jsem podepsaná jako spoludlužník na úvěr u banky, ktery si brala moje sestra. Od prosince přestala splácet, protože neměla práci. Banka chce pochopitelně dlužné částky po mně. Dozvěděla jsem se, že v prosinci koupila synovi auto, jinak žádný majetek nevlastní. Mohu něco dělat, abych ji třeba přiměla domnělé auto prodat a uhradit dluh?

Odpověď (2004-02-26): Nezbývá Vám než dluh zaplatit a poté ve smyslu § 511 odst. 3 občanského zákoníku žádat náhradu po spoludlužnici. Pokud Vaše sestra nebude plnit svůj dluh, který jí vznikne vůči Vám, dobrovolně, budete ji muset žalovat u soudu. Můžete se rovněž pokusit podat na svou sestru trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu poškozování věřitele (§ 256 trestního zákona), eventuálně trestného činu předlužení (§ 256c trestního zákona).

53. 2004-02-25 T 08:44: Dcera je na mateřské dovolené, je jí 17 let. Bylo jí řečeno, že nemá nárok na přídavky na dítě, protože jí je 17 let. Nárok má až prý od 18. Porodné a mateřské dávky dostává. Chtěla bych vědět, jak je to s těmi přídavky, jestli má nárok nebo nemá.

Odpověď (2004-02-26): Nárok tu nepobchybně existuje. Složitá, avšak jistě řešitelná je tu procesněprávní situace, kterou si úředníci státní sociální podpory nepřípustně zjednodušují tím, že tvrdí, že "nárok je až od osmnácti". Obecně oprávněnou osobou, pokud jde o přídavek na dítě, je vždy dítě. Ve Vašem případě je tedy oprávněnou osobou ve smyslu zákona o státní sociální podpoře Váš vnuk (vnučka). Podle zákona o rodině by měl soud ustanovit dítěti rodičů, kteří nemají plnou způsobilost k právním úkonům (zjednodušeně dítěti rodičů mladších 18 let), poručníka, který bude zastupovat dítě do doby, než rodiče plné způsobilosti k právním úkonům nabudou. Pokud se tak nestalo, požádejte okresní soud podle místa bydliště dítěte (opatrovnické oddělení), aby Vás ustanovil poručníkem dítěte. Poručník nechť znovu podá jménem dítěte žádost o přídavek na dítě. Pro úspěch žádosti by bylo výhodné, kdyby ten, kdo je poručníkem, zároveň prokázal, že má dítě, byť třeba společně s matkou dítěte, v přímém zaopatření. Přímé zaopatření by bylo zřejmé například v situaci, kdy poručníkem dítěte budete Vy a zároveň ve Vaší domácnosti bude Vaše dcera se svým dítětem bydlet.

52. 2004-02-18 T 18:44: Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli se vztahuje na žárovky, at už halogenové, reflektorové či normální, nějaká záruční doba. Koupila jsem lampu, ve které už žárovky byly v ceně, na lampu je záruka 2 roky, ale nevím, jestli toto platí i na žárovky. Děkuji za odpověd.

Odpověď (2004-02-19): Ano, na žárovky se vztahuje obecná záruční doba, která činí 24 měsíců. Je však nutno si uvědomit, že záruka se nevztahuje na opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním. Proto praskne-li obyčejná žárovka např. po několika měsících pilného provozu, těžko se domůžete její záruční výměny.

51. 2004-02-18 T 09:38: Jako zaměstnavatel jsem udělal chybu ve výplatách mezd. Do kdy podle zákona musím vyplatit své zaměstnance?

Odpověď (2004-02-18): Zákon č. 1/1992 Sb. stanoví, že mzda je splatná nejpozději v měsíci následujícím po měsíci, v němž byla vykonána práce. V daném rozpětí zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem určí pravidelný termín výplaty mzdy, není-li tento termín sjednán v kolektivní smlouvě. Mzda je tedy splatná v pravidelně dohodnutém výplatním termínu, i když jste jako zaměstnavatel udělal při výplatách mezd chybu. Určitý mantinel tu poskytuje ustanovení § 54 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, podle něhož je zaměstnanec oprávněn okamžitě ukončit pracovní poměr v případě, že mu zaměstnavatel nevyplatil (řádně) mzdu nebo náhradu mzdy do 15 dnů po uplynutí její splatnosti. Toto okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem má pro zaměstnavatele kromě ztráty zaměstnance další nepříjemný důsledek. Je totiž povinen vyplatit zaměstnanci dlužnou mzdu a k tomu náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za probíhající měsíc a ještě dva následující, i když už pro něho zaměstnanec nepracuje. Doporučujeme Vám proto vyplatit zaměstnancům mzdu do 15 dnů po pravidelném výplatním termínu.