50. 2004-02-07 T 19:00: Chtěla bych koupit byt v osobním vlastnictví, zároveň při přepsání bytu sepsat s prodávajícími smlouvu, kolik jim za byt zaplatím, kdy atd. Jak má taková smlouva vypadat? Stačí, když tuto smlouvu podepíšeme obě strany na matrice na úřadě? (Necháme tím ověřit naše podpisy, jako že já uhradím tuto částku za byt a oni jí převezmou.)

Odpověď (2004-02-12): Teoreticky opravdu stačí sepsat kupní smlouvu (smlouvu o prodeji bytu) vlastními silami a ověřit podpisy stran smlouvy na matrice. Koupě bytu v osobním vlastnictví je však závažný právní úkon, který se jistě neděje každý den. Určitě byste si nepřála, aby kvůli zdánlivě drobné chybě v kupní smlouvě byl celý akt neplatný a Vy například musela byt opustit. Nezapomeňte také, že vlastnictví k bytu nabydete až vkladem Vašeho vlastnického práva do katastru nemovitostí. Jestliže tedy katastrální úřad odmítne smlouvu jako vadnou, k nabytí vlastnictví bytu nedojde, i kdybyste už třeba protistraně za byt zaplatila. Doporučujeme Vám proto nechat sepsat smlouvu notářem formou tzv. notářského zápisu. Vzhledem ke kupní ceně bytu je odměna notáře docela přiměřená. Z prvních 100 000 Kč kupní ceny činí odměna 1,2 %, z přebývající částky až do 500 000 Kč 0,6 %, z přebývající částky až do 1 000 000 Kč 0,4 % a z přebývající částky až do výše 10 000 000 Kč 0,2 %. Bude-li tedy například kupní cena bytu 300 000 Kč, činí odměna notáře za sepsání notářského zápisu 2 400 Kč, v případě kupní ceny 1 milion korun činí odměna 5 600 Kč.

49. 2004-02-04 T 20:46: Chtěla bych koupit byt v osobním vlastnictví a nevím, jak se toto vyřizuje. Kde se provádí přepis bytu a zjištuje se, jestli není na bytě dluh. Také bych se chtěla zeptat, jaká daň se ročně platí za to, když se stanu majitelkou bytu (byt budu mít v osobním vlastnictví).

Odpověď (2004-02-06): Zda je "na bytě dluh" by Vám mohlo sdělit společenství vlastníků jednotek, do něhož byt spadá. Máte-li na mysli právní závady, jako je např. zástavní právo, takovou informaci naleznete nahlédnutím do katastru nemovitostí na katastrálním pracovišti katastrálního úřadu. Přepis bytu se provádí smlouvou o prodeji bytu, která se potom zašle katastrálnímu úřadu k provedení tzv. vkladu vlastnického práva k tomuto bytu. Dnem vkladu je byt Váš. Sazbu daně nelze jednoduše sdělit, informujte se u současného majitele, případně opět u společenství vlastníků jednotek. Odvozuje se z podlahové plochy bytu, z plochy pozemku, na němž stojí dům, jehož je byt součástí, násobeno koeficientem podle velikosti obce, kde se byt nachází.

48. 2004-02-04 T 20:43: Dobrý den, chtěla bych se informovat, jak má být sepsaná smlouva o půjčce. Kamarád mi půjčil finanční obnos na koupi bytu. Chtěla bych s ním sepsat smlouvu o půjčení této finanční částky a nevím, co všechno by tato smlouva měla obsahovat. Máte nějaký vzor, podle kterého bych ji mohla vypracovat? Předem děkuji za odpověd.

Odpověď (2004-02-06): Vzor smlouvy o půjčce naleznete např. na této adrese. Není ovšem samozřejmě nutné sjednávat úroky (půjčka může být bezúročná) ani nějaké smluvní pokuty.

47. 2004-02-03 T 14:54: Kdo platí veřejné zdravotní pojištění za dobrovolníky vyslané akreditovanou vysílající organizací?

Odpověď (2004-02-03): Pojistné platí stát. Dobrovolník je povinen oznámit zdravotní pojišťovně, že je dobrovolníkem, doložit to smlouvou s vysílající organizací a zdravotní pojišťovna si pak sama vyreklamuje peníze za dobrovolníka ze státního rozpočtu.

46. 2004-01-29 T 14:29: Co musí obsahovat žádost o zapsání nově založeného občanského sdružení - jak vypadá ideální "formulář", aby mohlo být občanské sdružení zaregistrováno - žádá se u ministerstva vnitra?

Odpověď (2004-02-06): Použijte jako vzor stanovy našeho sdružení. Jsou ideální. Žádost o registraci musí být podepsána nejméně 3 osobami s uvedením jména, rodného čísla a bydliště. Jedna osoba musí být starší 18 let a tzv. zmocněncem přípravného výboru - tomu se pak doručuje. Žádost se skutečně podává u ministerstva vnitra. Připojí se stanovy ve dvojím vyhotovení.

45. 2004-01-23 T 20:17: Koupil jsem byt a původní majitel odmítá uvolnit sklepní kóji, přestože ve smlouvě je zakotvena pokuta takto: "V případě, že by došlo k prodlení s uvolněním nemovitosti ve prospěch kupujícího, zaplatí prodávající kupujícímu smluvní pokutu 1000 Kč/den za každý den prodlení." Původní majitel tvrdí, že to nemá kam dát a že mám smůlu. Jak postupovat? Mám právo tu kóji otevřít násilím? Můžu kóji vyklidit a věci zlikvidovat?

Odpověď (2004-02-06): Pokud jste s bytem kupoval i příslušenství bytu (viz smlouva), pak je kóje Vaše a směle do ní vstupte. Máte právo věci vyklidit, ne však zničit. Vznikne-li však při vyklízení na těchto věcech škoda, ponesete za ni odpovědnost. Máte i právo naúčtovat původnímu vlastníku bytu smluvní pokutu. Nezaplatí-li Vám dobrovolně, řešení je jediné - soud. Anebo se s vlastníkem věcí dohodněte, aby Vám je daroval.

44. 2004-01-14 T 10:49: Prosím o informaci, na jaké dávky má nárok žena na mateřské dovolené, pokud jí je 17 let a 18 let a je samoživitelka. A ještě kde lze dostat doklad, že samoživitelka je. Děkuji.

Odpověď (2004-02-06): Za prvé máte nárok na dávky státní sociální podpory, které v současnosti vyplácejí odbory státní sociální podpory městských úřadů okresních měst. Jedná se především o porodné, přídavek na dítě a rodičovský příspěvek, podle okolností též o sociální příplatek a příspěvek na bydlení. Informace Vám poskytnou na příslušném městském úřadě. Pokud ani s pomocí státní sociální podpory nemáte příjem na úrovni životního minima (životní minimum si vypočítejte na této adrese), obraťte se o další pomoc na městský úřad obce s rozšířenou působností, tentokrát odbor sociálních věcí. Příslušná sociální pracovnice je oprávněna provést i prohlídku Vaší domácnosti a na základě toho Vám budou případně poskytnuty další finanční prostředky, např. příspěvek na výživu dítěte a další. Máte právo také žádat výživné po otci dítěte, je-li znám a živ. Nechce-li peníze poskytnout dobrovolně, obraťte se přímo Vy nebo za pomoci sociální pracovnice na soud.

43. 2004-01-12 T 18:57: Ráda bych věděla, jaká je současná výše rodičovských dávek, dávek na dítě a dávek pro období mateřské dovolené, zohledníme-li můj předchozí plat ve výši 6500 - 7000 a to, že můj přítel ještě studuje. Předem děkuji za odpověď.

Odpověď (2004-02-06): Zjednodušně řečeno, peněžitá pomoc v mateřství činí 69 % Vašeho platu a vyplácí se celkem 28 týdnů včetně období před porodem, případně po 37 týdnů, pokud se Vám narodila "vícerčata". Poté můžete požádat o rodičovský příspěvek, který v současnosti činí 2 552 korun. Přídavek na dítě je odstupňován podle příjmů rodiny a věku dítěte. Navštivte tuto stránku ministerstva práce a sociálních věcí.

42. 2004-01-12 T 18:14: Budeme privatizovat byt jako manželé. V bytě je v současnosti trvale hlášena ještě jedna osoba v příbuzenském vztahu k manželce. Pokud by tato osoba zůstala v bytě hlášena i během privatizačního procesu, co z toho pro nás, privatizující, vyplývá. Děkuji za odpověď.

Odpověď (2004-02-06): Otázkou je, co znamená "hlášena". Pokud má nájemní smlouvu, přechází práva pronajímatelů na Vás jako nové vlastníky a nájem příbuzné pokračuje dále. Naproti tomu z pouhého přihlášení se k trvalému pobytu na uvedené adrese nevyplývají žádná práva k objektu ani k vlastníku nemovitosti.

41. 2004-01-03 T 14:48: Dobrý den, když se svobodné ženě narodí dítě, musí automaticky přijmout její příjmení, nebo může dostat příjmení svého otce, který s tím souhlasí?

Odpověď (2004-02-06): Příjmení dítěte záleží výlučně na dohodě nesezdaných rodičů. Jinak musí rozhodnout soud. Nejde tedy v žádném případě o záležitost automatickou.

40. 2003-12-30 T 08:15: Chtěla bych vědět, kde zjistím, pokud pobírám alimenty, zda na ně již nemám nebo mám nárok (jestli to rozhodne soud, sociální úřad nebo si to musím zjistit sama).

Odpověď (2004-02-06): O alimentech rozhoduje soud.

39. 2003-12-30 T 08:02: Budu na mateřské dovolené a budu pobírat mateřské dávky, což činí asi 2500 Kč, zajímalo by mne, na jaké dávky mám ještě nárok? Jsem samoživitelka.

Odpověď (2004-02-06): Za prvé máte nárok na dávky státní sociální podpory, které v současnosti vyplácejí odbory státní sociální podpory městských úřadů okresních měst. Jedná se především o porodné, přídavek na dítě, podle okolností též o sociální příplatek a příspěvek na bydlení. Po skončení výplaty mateřských dávek máte rovněž nárok na rodičovský příspěvek. Informace Vám poskytnou na příslušném městském úřadě. Pokud ani s pomocí státní sociální podpory nemáte příjem na úrovni životního minima (životní minimum si vypočítejte na této adrese), obraťte se o další pomoc na městský úřad obce s rozšířenou působností, tentokrát odbor sociálních věcí. Příslušná sociální pracovnice je oprávněna provést i prohlídku Vaší domácnosti a na základě toho Vám budou případně poskytnuty další finanční prostředky, např. příspěvek na výživu dítěte a další. Máte právo také žádat výživné po otci dítěte, je-li znám a živ. Nechce-li peníze poskytnout dobrovolně, obraťte se přímo Vy nebo za pomoci sociální pracovnice na soud.

38. 2003-12-22 T 08:23: Dcera navštěvuje střední školu a je v jiném stavu, od ledna by měla dostávat mateřské dávky, chtěla bych vědět, kdo má tyto dávky vyplácet, jestli škola nebo sociální úřad? V lednu bude dceři ještě 17 let, takže tyto dávky budou chodit na mě, jelikož je dcera nezletilá, proto bych chtěla ještě vědět, jestli musím zastavit vyživovací dávky od otce, jelikož jsem rozvedená. Školu dcera neskončí, jen si zažádá o přerušení a bude jí dodělávat dálkově v době kdy bude na mateřské dovolené. Děkuji za odpověď.

Odpověď (2003-12-23): V tomto případě dávky vyplácí příslušná škola, a to na základě žádosti podané na předepsaném tiskopise. Vyživovací dávky od otce nemusíte zastavovat.

37. 2003-12-12 T 13:15: Kde sehnat vzor kupní smlouvy automobilu (chystám se jej koupit od soukromé osoby)?

Odpověď (2004-02-06): Například zde.

36. 2003-12-10 T 15:54: Chtěla bych se zeptat, jaké daně jsem povinna zaplatit v případě prodeje bytu v osobním vlastnictví. Jsou nějaká osvobození v případě, že se bude jednat vlastně o výměnu: byt v osobním vlastnictví za jiný v jiném městě taktéž v osobním vlastnictví?

Odpověď (2004-02-06): Vyměňují-li se byty, považují se jejich vzájemné převody za jeden převod. Daň se platí jen z bytu, jehož hodnota je vyšší. Daň jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit prodávající i kupující. Záleží na interní dohodě mezi nimi, jak si částku daně rozdělí k placení. Daň činí 3 % z tržní ceny dražšího bytu.

35. 2003-12-10 T 6:47 Na zimním stadionu jsme si pronajali led i se šatnou. Šatna byla po dobu bruslení uzamčena, jeden klíč jsme měli u sebe, druhý byl u vrátného. Ztratily se nám však ze šatny peníze. Ředitel zimního stadionu nám řekl, že nejsou pojištěni a tudíž nemáme nárok na úhradu. Je to tak, či máme nějaký právní nárok na náhradu škody od provozovatele? Zaplatili jsme za pronájem a šatnu jsme uzamkli, neručí v tomto případě za vzniklou škodu zimní stadion, zastoupený jeho ředitelem? Jak bychom měli postupovat? Policii jsme zavolali ihned, ale pachatele nenašli.

Odpověď (2004-02-06): Provozovatel (právnická osoba, která zimní stadion provozuje) má odpovědnost za věci vnesené, i když není pojištěn. Co se týče peněz však jen do částky 5 000 korun. Pokud jste u provozovatele uplatnili nárok na náhradu škody do 15 dní od zjištění škody, máte na náhradu škody právní nárok. Jestliže však provozovatel nenahradí škodu dobrovolně, nezbývá Vám než se obrátit na soud se žalobou o náhradu škody.

34. 2003-12-09 T 21:36: Jsem provdaná do zahraničí, manžel je cizinec a v zahraničí momentálně žijeme. Syn má obojí občanství, australské a české. Ráda bych si vyjasnila, jak je to s jeho školní docházkou v ČR a pojištěním dítěte taktéž v České republice, mám nárok na mateřskou dovolenou?

Odpověď (2003-12-23): V souvislosti s povinnou školní docházkou Vám doporučujeme podrobně se seznámit s vyhláškou ministerstva školství č. 291/1991 Sb., o základní škole, ve znění pozdějších předpisů, zejména s § 16 a následujícími. Aktuální znění vyhlášky je dostupné na portálu veřejné správy České republiky - do vyhledávacího formuláře zadejte 291/1991. V zásadě lze říci, že Váš syn plní povinnou školní docházku v cizině zvláštním způsobem, a to buď na české škole při velvyslanectví, nebo na zahraniční škole, na níž tento způsob výuky povolilo Ministerstvo školství České republiky, anebo individuální výukou. Pokud žák nestuduje na české škole při velvyslanectví, provede pak tato škola nebo tzv. kmenová škola podle bydliště žáka v České republice přezkoušení žáka, a to nejméně jednou za dva roky.

Váš syn má nárok na zdravotní pojištění podle práva České republiky v případě, že má trvalý pobyt na území České republiky.

Domníváme se, že nárok na peněžitou pomoc v mateřství máte, i když se trvale zdržujete v cizině, za stejných podmínek, jako kdybyste žila v České republice. Hlavní podmínkou je tu tedy především, že v posledních dvou letech před porodem jste byla aspoň 270 dní účastna na nemocenském pojištění (tedy například jste byla v pracovním poměru k zaměstnavateli v České republice, nebo studentkou apod.). Podrobněji Vám poradí Česká (Pražská, příslušná okresní) správa sociálního zabezpečení.

33. 2003-12-05 T 17:15: Dobrý den, minulý rok v říjnu se mnou zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr z reorganizačních důvodů. Vše proběhlo bez problémů, včetně vyplacení odstupného. V zaměstnaneckém poměru jsem byla do konce roku, i když jsem na žádost zaměstnavatele zůstala doma. Nedošlo k žádnému porušení pracovní kázně, reorganizace byla odůvodněná a byla pravděpodobně pravým důvodem pro rozvázaní pracovního poměru. V pracovní smlouvě jsem měla definovánu roční odměnu, která byla vyplacena jen z části přibližně 40% v červenci. Zbývající část mi zaměstnavatel nechce vyplatit. Běžně byly dva termíny pro výplatu v červenci 40 % a prosinci 60 %. Můj pracovní poměr trval celý rok, neporušila jsem žádné své povinnosti a proto si myslím, že mám na tuto odměnu nárok. Chci se zeptat, zda je zbývající částka 60 % vymahatelná.

Odpověď (2003-12-23): Záleží na tom, jak je nárok na odměnu definován zejména v pracovní smlouvě, platovém výměru, podpůrně též ve vnitřním (platovém) předpise zaměstnavatele. Pokud jsou všechna kritéria pro přiznání odměny splněna, je dlužná částka odměn vymahatelná. Jedná-li se o vyšší částku, o níž stojí za to se soudit, doporučujeme Vám obrátit se na advokáta či alespoň odborového právníka.

32. 2003-12-03 T 13:39: Minulý rok jsem spáchala přestupek, při kterém mi ale vznikla škoda (dodala jsem člověku dobírkou místo domluveného zboží něco jiného). On peníze na poště zablokoval, tudíž ke mně nedorazily. Navíc jsem mu dala tu samou sumu (500) za to, že stáhne trestní oznámení a na poště peníze uvolní, aby mi přišly. On tak neučinil. Se mnou proběhlo správní řízení, zaplatila jsem blokovou pokutu a je to vyřízeno, zároveň mi tam bylo doporučeno, abych na toho člověka podala stížnost u soudu, protože mi vlastně vznikla škoda (on nevrátil peníze, k čemuž se písemně zavázal). A já mám následující dotazy: 1) jaké náležitosti má ta žaloba mít? 2) Mám ji podat u soudu příslušného bydlišti žalovaného (dlužníka)? 3) Je třeba mít nějakou doručenku od dopisu, kde ho naposledy vyzvu k uhrazení peněz? 4) Mohu si počítat úroky a podle jaké sazby? 5) Mohu ho žalovat i o náklady řízení (tzn.doprava, poštovné atd.)?

Odpověď (2003-12-23): Celá věc je podezřelá od samého počátku. Není přece možno jen tak "stáhnout trestní oznámení". Policie je povinna prošetřovat všechny skutky, které by mohly být trestným činem, bez ohledu na to, jestli někdo podal, nepodal či stáhl trestní oznámení.

Pokud se rozhodnete podat žalobní návrh, měl by mít následující náležitosti: 1. označení soudu, kterému je žaloba určena - jedná se skutečně o okresní soud podle bydliště žalovaného dlužníka, 2. označení žalobce, tj. Vás (jméno, příjmení, bydliště), 3. označení žalovaného, tj. dlužníka (jméno, příjmení, bydliště), 4. věc ("žaloba o zaplacení částky 500,- Kč s příslušenstvím"), 5. zaplacený kolek 600 Kč, 6. seznam příloh (zejména listinných důkazů), 7. stručné, jasné a srozumitelné vylíčení jednotlivých skutečností, o které opíráte svůj žalobní nárok spolu s uvedením důkazů - ve Vašem případě je rozhodující písemný závazek dlužníka, kde Vám slibuje vrátit dlužných 500,- Kč. Dále podpůrně uveďte, že jste několikrát žádala písemně o navrácení dluhu, avšak bezúspěšně a opět doložte důkazy, např. kopiemi dopisů, podacími lístky na poště atd. (doručenku mít nemusíte), 8. musíte uvést petit, tedy to, co chcete, aby řekl soud, např. slovy: "A proto navrhuji, aby soud vydal platební rozkaz, kterým uloží žalovanému povinnost zaplatit mi částku 500,- Kč s (příslušné procento)% úrokem z prodlení od (příslušné datum) a náklady řízení, to vše do 15 dnů od doručení platebního rozkazu", 9. místo a datum sepsání žaloby, 10. Váš podpis.

Jak vidíte, můžete u soudu uplatnit i náklady řízení (soudní poplatek, jízdné, náhradu mzdy, poštovné apod.).

Výše úroku z prodlení je závislá na tom, kdy se dlužník dostal do prodlení. Prodlení začíná den poté, kdy měl dlužník nejpozději dluh vrátit, avšak neučinil tak. Úrok z prodlení činí dvojnásobek diskontní sazby účinné ke dni počátku prodlení. Např. v současnosti činí diskontní sazba 1 %. Kdyby se tedy dlužník dostal do prodlení dnes, úrok z prodlení by mu po celou dobu prodlení činil 2 % (a to i kdyby se později výše diskontní sazby změnila). Historii diskontní sazby najdete na adrese http://www.cnb.cz/d.php#d4.

Soud na základě Vaší žaloby podle své úvahy buď vydá platební rozkaz, nebo nařídí jednání ve věci, po němž rozhodne rozsudkem. Podobně pokud žalovaný dlužník podá proti platebnímu rozkazu odpor, nařídí se jednání a soud pak o věci rozhodne rozsudkem. Je ovšem nutno upozornit, že proti rozsudku ve věcech na peněžité plnění do částky 2000,- Kč nemůžete ani v případě pro Vás nepříznivého výsledku podat odvolání.

31. 2003-11-29 T 21:46: Chtěl bych se zeptat: Jaká se platí daň z prodeje stavební parcely?

Odpověď (2003-12-02): Daň činí 5 % z ceny stavební parcely zjištěné na základě cenové mapy stavebních pozemků, která je k nahlédnutí na obecním úřadě. Pokud je prodejní cena vyšší než cena zjištěná, platí se daň z této prodejní ceny. Od roku 2004 bude daň činit 3 %.

30. 2003-11-28 T 13:57: Z důvodu onemocnění manželky jsme nemohli odjet na plánovanou dovolenou. Může mi zaměstnavatel povolit přesun dovolené do následujícího roku nebo je striktně vázán důvody uvedenými v § 109 Zákoníku práce a přesun dovolené v uvedeném případě není možný? Děkuji.

Odpověď (2003-11-28): Pokud letos nemáte vyčerpány alespoň čtyři týdny dovolené, pak je zaměstnavatel skutečně povinen Vám nařídit dovolenou tak, aby v součtu činila celková délka Vaší letošní dovolené alespoň čtyři týdny. Pokud to však zaměstnavatel neudělá, porušuje sice zákoník práce, ale dovolená Vám nepropadne: převede se normálně do roku následujícího.

29. 2003-11-24 T 22:07: Má lékařka mi napsala omezení pro úřad práce - "nesmí dlouho stát, dlouho sedět, tahat nic těžkého ani namáhat zrak". Nevím, jakou práci s tímto lékařským posudkem seženu! Můžou mi na úřadu práce dát, jako že hledám práci a mám sníženou pracovní schopnost, nebo to musím mít opět od lékařky? Jsem po zánětu mozku. Děkuji.

Odpověď (2003-11-28): Pokud jste na základě rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení plně či částečně invalidní, jste automaticky i občanem se změněnou pracovní schopností. Pokud však rozhodnutí o plné či částečné invaliditě nemáte, musíte si na okresní správě sociálního zabezpečení vyžádat alespoň rozhodnutí o tom, že jste občanem se změněnou pracovní schopností. úřadu práce tedy potvrzení od lékařky rozhodně stačit nebude - bude chtít vidět rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení.

28. 2003-11-21 T 19:24: Může dlouhodobý studijní pobyt v zahraničí ovlivnit negativním způsobem pohled radnice na moji osobu jako oprávněného nájemníka (na moje jméno je psán dekret)? Samozřejmě, že plním veškeré nájemní povinnosti, mám včasnou platbu nájmu atd. Děkuji za odpověď.

Odpověď (2003-11-28): Z právního hlediska nikoli.

27. 2003-11-21 T 02:02: Existuje zákon, který vymezuje, do jakého časového termínu má úřad odpovědět na podnět občana? Je emailové podání podnětu, dotazu, stížnosti považováno pro úřad za závazné a musí na něj také odpovědět? Děkuji.

Odpověď (2003-11-21): Časových termínů je celá řada, záleží na typu podnětu, ktery občan podává. Zjednodušeně řečeno (vypustíme-li zvláštní případy) např. žádost o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, musí být vyřízena do 15 dnů. Přijetí stížnosti musí podle vládní vyhlášky č. 150/1958 Ú. l., o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících, státní úřad potvrdit do 5 dnů a vyřídit ji do 30 dní ode dne přijetí stížnosti. Podněty orgánům obcí nebo krajů (sem patří i obecní, městské a krajské úřady) musí dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, jejich orgány vyřídit do 60 dnů, zastupitelstva pak do 90 dnů. Ve správním řízení se dle zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, rozhoduje do 30 dnů od zahájení řízení. Ve správním řízení je pak i podání zaslané úřadu elektronickou poštou pro tento úřad závazné. Pokud však není podepsáno zaručeným elektronickým podpisem, je třeba takové podání doplnit do 3 dnů i písemně (standardní poštou) nebo ústně do protokolu. Žádost o poskytnutí informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím je závazná i v podobě e-mailu bez dalšího (zaručený elektronický podpis zákon nevyžaduje).

26. 2003-11-21 T 01:53: Radnice mi nabízí jakožto oprávněnému nájemníkovi ke koupi státní byt. Cena je údajně vypočítána podle 77 kritérií (výměr bytu, kategorie bytu, poloha, atd.) - existuje zákonná platforma, na níž se mohu odvolat při požadavku, aby mne před uzavřením kupní smlouvy radnice informovala přesně o hlediscích, která použila pro výpočet ceny? Jestliže jsem momentálně na studijním dlouhodobém pobytu mimo území České republiky, ale plním veškeré povinnosti nájemce bytu, který obývám několik desítek let, vlastním dekret na dobu neurčitou, platím včas veškeré poplatky a nájem, nemůže radnice nějakým způsobem zpochybnit můj nárok oprávněného nájemce?

Odpověď (2003-11-21): Domníváme se, že jde o svobodnou volbu pronajímatele, za kolik a zda vůbec Vám nabídne byt, jehož jste nájemcem, ke koupi. Nicméně: obec je veřejnoprávní korporace a jako taková podléhá většímu dozoru ze strany široké veřejnosti, a především svých občanů. Z tohoto hlediska by radnice měla stanovit i jasná a rovná pravidla pro prodej obecních bytů. Přehled kritérií pro výpočet ceny bytu by Vám tedy radnice poskytnout měla. Nepůjde-li to "normálně lidsky", můžete se pokusit písemně vznést žádost o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

25. 2003-11-20 T 10:05: Pracuji u firmy, která se živí outsorcingem (tedy většinu času pracují jako externista u jiné firmy na smlouvu s mým zaměstnavatelem). Již několikrát jsem žádal svého zaměstnavatele, aby mě v nejbližších měsících neposílal na žádný další projekt, a to z důvodu rodinných záležitosti. Uvažoval jsem i o výpovědi. Zaměstnavatel mě přesto poslal do jiné firmy, a to i přes můj nesouhlas. Tudíž jsem odjel do této firmy a vysvětlil situaci našemu obchodnímu partnerovi, že díky určitě situaci nemohu u něho dlouhodobě nastoupit na práci mimo své bydliště. Obchodní partner to pochopil a já se vrátil do firmy s tím, že podám okamžitě výpověď. Můj zaměstnavatel ji ale nechce přijmout a vyhrožuje mi 53kou (výpovědí na hodinu). Prosím poraďte mi, jak se mám zachovat, jestli na to zaměstnavatel má právo, popřípadě jak se mám bránit. Jsem zoufalý. Nejsem si vědom, že bych chtěl úmyslně poškodit firmu, spíše naopak jsem jednal v rámci dobrých vztahů. Prosím ještě o radu, jak se mám zachovat, když nechci přijmout výpověď, která je pro mě značně nevýhodná (rád bych si našel jinou práci, ale nemůžu zůstat úplně bez prostředků, popřípadě jít na pracovní úřad se mi také nechce.)

Odpověď (2003-11-21): Není zřejmé, jak je ve Vašem případě outsorcing právně ošetřen. Podle zákoníku práce byste měl mít uzavřenu pracovní smlouvu se svým zaměstnavatelem, který by s Vámi měl vždy na konkrétní případ dočasného přidělení k výkonu práce k jiné fyzické či právnické osobě podle § 38 odst. 4 zákoníku práce uzavřít písemnou dohodu o tom, ke komu budete přidělen, co tam budete dělat a jak dlouho. Pokud takovou dohodu nepodepíšete, nemělo by k žádnému přidělení dojít a zaměstnavatel je povinen přidělovat Vám práci podle pracovní smlouvy ve vlastním provozu. Nechcete-li ovšem se zaměstnavatelem bojovat, nezbývá Vám než podat výpověď. To je jednostranný právní úkon, který nevyžaduje souhlas zaměstnavatele. Pokud Vaši výpověď zaměstnavatel odmítá převzít, pošlete mu ji na doručenku poštou. Na základě výpovědi ovšem nemůžete ze zaměstnání odejít okamžitě - výpovědní doba činí dva měsíce, přičemž tato doba začne běžet až od 1. dne kalendářního měsíce následujícího po dni doručení Vaší výpovědi. Jde o ochranu zaměstnavatele: má totiž i on právo, aby měl během Vaší výpovědní doby čas nalézt Vašeho nástupce. Během výpovědní doby jste povinen vykonávat práce podle pracovní smlouvy, jinak Vám hrozí okamžité zrušení pracovního poměru podle § 53 zákoníku práce pro porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem.

24. 2003-11-09 T 17:01: Jak napsat správně nájemní smlouvu mezi firmou a majitelem nebytových prostor? Co všechno má smlouva obsahovat? Firma chce pronajímat na nějaký čas prostory za účelem prodeje.

Odpověď (2003-11-12): Vždy je samozřejmě jistější nechat si sepsat nájemní smlouvu odborníkem, který se profesionálně zabývá právními službami - tedy např. advokátem nebo notářem. Peníze, které za to zaplatíte, sice nejsou malé, možná však mnohonásobně ušetříte ve srovnání s tím, co byste museli vydat v případných sporech vyplývajících z nesprávně vlastními silami sepsané smlouvy. Jinak se na internetu nachází množství nejrůznějších vzorů. Z tohoto hlediska doporučujeme Vaší pozornosti např. vzor smlouvy o nájmu nebytových prostor uvedený na internetových stránkách http://i-pravo.org/hpos/naj_nem.shtml, nebo na http://osz.cmkos.cz/CZ/Z_tisku/Bulletin/04_1999/poskytnuti_mistnosti.html. V žádném případě nezapomeňte ve smlouvě o nájmu nebytových prostor uvést účel nájmu. V tomto případě se jedná o podstatnou náležitost tohoto typu smluv, bez něhož by smlouva nebyla vůbec platná.

23. 2003-10-23 T 10:19: Dobrý den, jsem na mateřské dovolené a minulý měsíc jsem si na základě dohody o provedení práce vydělala 7.560,- Kč hrubého. Jak vysoká bude daň z příjmu a jsem povinna někam toto nahlašovat? Výdělek bude určitě vyšší, než je povolená částka. Může z toho vzniknout nějaký problém? Děkuji.

Odpověď (2003-11-12): Daňové předpisy tvoří zvláštní skupinu právních předpisů, která se svým rozsahem a zauzlením vymyká běžnému pojmu "právo". Váš dotaz by tedy měl směřovat spíše do daňové než právní poradny. S touto výhradou je možno říci, že Vámi uváděný příjem již přesahuje hranici, kdy je možno srazit z příjmu daň srážkou a jste proto povinna podat do konce února příštího roku daňové přiznání. Výše daně bude potom záviset na Vašich celkových příjmech za letošní rok. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství Vám ale pravděpodobě náleží v plné výši bez ohledu na to, že jste měla příjem z práce provedené podle dohody o provedení práce, protože z těcho příjmů se neplatí nemocenské pojištění. Ani rodičovský příspěvek (dávka státní sociální podpory vyplácená poté, co skončí "mateřská" odvozená z Vaší mzdy) se nekrátí.

22. 2003-10-25 T 23:30: Slyšela jsem, že někdy byvá vyhodnější formou pro neziskovou činnost založení obecně prospěšné společnosti než například občanského sdružení. Chtěla jsem se tedy zeptat, jaké jsou výhody a nevýhody obecně prospěšné společnosti. Co všechno je potřeba k jejímu založení?

Odpověď (2003-11-11): Pokud jde o obecně prospěšnou společnost (o. p. s.), její přednost spočívá v tom, že se skutečně počítá mezi tzv. neziskové organizace a má v tomto smyslu určité výhody - např. může žádat dotace - a úlevy - např. daňové. Narozdíl od ostatních neziskových organizací, které nemohou mít jako hlavní předmět činnosti podnikání, obecně prospěšná společnost se podnikáním coby hlavní náplní činnosti zabývat může. Tímto předmětem činnosti ale musí být tzv. obecně prospěšná služba poskytovaná veřejnosti za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek. Doplňkově se pak může obecně prospěšná společnost zabývat i jinými činnostmi (podnikáním v jiném oboru). Hospodářský výsledek (zisk) dosažený obecně prospěšnou společností však nesmí být použit ve prospěch zakladatelů, členů jejích orgánů nebo zaměstnanců a musí být použit na poskytování obecně prospěšných služeb, pro které byla obecně prospěšná společnost založena (tedy v podstatě reinvestován). Obecně prospěšnou společnost mohou založit fyzické anebo právnické osoby a to tzv. zakládací smlouvu, na níž musí být podpisy zakladatelů úředně ověřeny. Je-li zakladatel jediný, sepisuje se namísto zakládací smlouvy zakládací listina, a to formu notářského zápisu (musí být sepsána notářem). Povinnými náležitostmi zakládací smlouvy/listiny jsou: název, sídlo a identifikační číslo zakladatele, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, rodné číslo a trvalý pobyt zakladatele, jde-li o fyzickou osobu; název a sídlo obecně prospěšné společnosti; druh obecně prospěšných služeb, které má obecně prospěšná společnost poskytovat; podmínky poskytování jednotlivých druhů obecně prospěšných služeb; dobu, na kterou se obecně prospěšná společnost zakládá, pokud není založena na dobu neurčitou; jméno, rodné číslo a trvalý pobyt členů správní rady; způsob jednání správní rady; jméno, rodné číslo a trvalý pobyt členů dozorčí rady, je-li zřízena; hodnotu a označení majetkových vkladů jednotlivých zakladatelů, u nepeněžitého vkladu určení jeho předmětu a ocenění odborným odhadem a způsob zveřejňování výroční zprávy o činnosti a hospodaření obecně prospěšné společnosti. Obecně prospěšná společnost se pak zapisuje do "rejstříku obecně prospěšných společností". Tento rejstřík vede krajský soud. K návrhu na zápis do rejstříku, který je nutno podat do 90 dnů od podepsání zakládací smlouvy/listiny, se připojí také zakládací smlouva/listina a doklad o vzniku a trvání zakladatele, je-li právnickou osobou, případně další dokumenty, které si soud vyžádá. Zápisem do rejstříku (o čemž soud vydá usnesení) dojde ke vzniku obecně prospěšné společnosti a ta pak může začít vyvíjet svou jistě bohulibou činnost.

21. 2003-10-20 T 08:55: Firma mi jako fyzické osobě posílala peníze (asi 22 000 Kč) a nějaké doklady přes třetí osobu. Touto osobou byl kolega (v té době ještě důvěryhodný), který bydlel ve městě, kde tato firma sídlí a nabídl se, že mi vše v pořádku doručí. Mezitím však dostal u nás výpověď (odcizení majetku firmy v jeho správě) a byl na dohodu rychle odejit. Po dotazu u této firmy jsem pak zjistil, že peníze pro mne už dostal a já vytušil, že budou problémy. Tento člověk se prostě rozhodl, že peníze ukradne, protože věděl, že neexistují žádné doklady o tom, že je převzal nebo odevzdal. Místopřísežné prohlášení této firmy o tom, že peníze obdržel, bych sehnat mohl, ale to je asi tak všechno. Existuje nějaký způsob, jak za těchto okolností na něm tyto peníze vymáhat soudní cestou? Pokud ano, neprosoudil bych víc, než mi ukradl?

Odpověď (2003-11-11): Pokud firma nemá žádný doklad o předání peněz, které náležely Vám, pak byste spíše než na povedeném bývalém kolegovi měl peníze vymáhat po firmě, která mu je (údajně) svěřila. Vy žádné peníze nemáte - a firma, ať ústně tvrdí cokoliv, žádný důkaz, že peníze předala, prý také nemá. Pokud však firma vede řádně účetnictví, musí přece nějaké doklady existovat! Máte tedy dvojí možnost: a) žalovat firmu, pokud ta nemá věrohodně zdokladované předání částky Vašemu bývalému kolegovi, b) žalovat Vašeho kolegu, pokud budete mít od firmy (věrohodný) důkaz, že peníze určené Vám Váš bývalý kolega obdržel. Výše soudního poplatku ve Vašem případě činí 4 % z vymáhané částky. Doplňkově se nabízí možnost podat na Vašeho bývalého kolegu trestní oznámení z důvodu podezření ze spáchání trestného činu (podle povahy věci by mohlo jít např. o krádež nebo zpronevěru). Pokud by se naší čacké policii podařilo dotáhnout celou věc až do stadia soudního řízení trestního, mohl byste se jako poškozený domáhat náhrady škody v rámci tohoto řízení. V takovém případě byste žádný soudní poplatek neplatil.

20. 2003-10-19 T 22:15: Bydlíme v domě, ktery spravuje bytové družstvo. V domě se konají schůze nájemníků, na kterých se schvalují interní záležitosti v domě (úklid, opravy apod.) V domě byly vyměněny hlavní dveře za nové a na domovní schůzi nájemníků se rozhodlo, že těmito dveřmi se nesmí projíždět s koly, kočárky a vozíky, aby nebyly dveře odřeny nebo jinak poškozeny a k tomuto účelu se má používat pouze boční vchod do domu. Domovní důvěrník nalepil na dveře zákaz s tímto zněním: ZáKAZ VSTUPU S KOLY, KOČÁRKY A VOZÍKY, POUŽÍVEJTE BOČNÍ VCHOD. Může důvěrník, po domluvě s většinou nájemníků, vydat takovýto zákaz, který některé nájemníky velmi omezuje? (Mladé rodiny s dětmi, pána na invalidním vozíku atd.) My s tímto zákazem naprosto nesouhlasíme, ale na domovní schůzi jsme byli přehlasováni důchodci.

Odpověď (2003-10-20): I s přihlédnutím ke specifikům družstevního bydlení takový zákaz vydán být nemůže. Dveře jsou součástí tzv. společných prostor domu, a ty mají právo užívat všichni nájemníci. To ovšem na druhou stranu nic nemění na tom, že ten, kdo způsobí poškození nových dveří, je povinen nahradit vzniklou škodu.

19. 2003-10-19 T 17:54: V roce 2001 jsem byla napadena psem. Celý icident byl nahlášen na policii. Ta sepsala událost a podala trestní oznámení na majitele psa definované jako těžké ublížení na zdraví. Jmenovaný byl odsouzen, aniž jsem dostala na vědomí, že proběhl soud. Na mém léčení vznikly náklady (ušlá mzda po dobu nemocenské, náklady za nemocnici atd.) Tuto náhradu soud neprojednal. Jak mám postupovat dál ve věci mé finanční újmy spojené s léčbou. Pracovní neschopnost trvala 6 měsíců.

Odpověď (2003-10-20): Předpokládáme, že ve Vašem případě nedošlo k žádným trvalým následkům, co se týče zranění způsobeného psem. I tak ale máte nárok na náhradu

• skutečné škody (např. poškození oděvu),
• ušlého zisku,
• jednorázově bolestí poškozeného,
• ztráty na výdělku (ve Vašem případě se vypočte jako rozdíl mezí vyplaceným nemocenským a průměrným výdělkem před poškozením),
• účelných nákladů spojených s léčením.

Vyčíslenou částku náhrady škody nejprve uplatňujte po škůdci (škůdce je člověk, jehož pes Vás napadl). Odmítne-li Vám náhradu škody vyplatit, musíte přímo Vy nebo prostřednictvím advokáta napsat žalobu k soudu na náhradu škody v tzv. občanskoprávním řízení. Vzhledem k tomu, že byl škůdce v trestním řízení odsouzen, měl by Vám soud náhradu škody bez problému přiznat. Budete-li mít u soudu se svou žalobou úspěch, odměnu advokáta nebudete hradit Vy, ale opět škůdce.

18. 2003-10-16 T 11:09: Jakými způsoby lze zajistit, aby vdané dcery získaly výlučně do svého vlastnictví majetek (nemovitost, byt) od svych vlastních rodičů, tj. bez jakéhokoli nároku dalších spřízněných osob (manžel, děti)? Tzn. lze vyloučit uplatnění jejich dědických práv, nároku na tento majetek v případě vypořádání manželů při rozvodu apod.?

Odpověď (2003-10-20): Podle § 143 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku není dědictví ani dar součástí společného jmění manželů a nabývá je tedy výlučně osoba, která je dědicem. Proto majetek po vás jako zůstavitelích podědí výlučně Vaše dcery, případně jim můžete tento majetek již za svého života darovat.

17. 2003-10-03 T 04:07: Prodal jsem dva pozemky. Byly prodány dvěma majitelům. Jak můj makléř, tak já jsme zapomněli prodat ještě třetí pozemek, který měří 150m² a který bude nutno dát majitelům dvou prodaných pozemků k výstavbě přístupové cesty (bez tohoto pozemku to bude nemožné). Majitelé se ozývají s návrhem, abych jim dal dovolení si vystavit přístupovou cestu na tomto stále mém pozemku. S tímto návrhem nemám problémy, protože tento pozemek je pro mě nyní nepoužitelný. Druhý návrh však je, že v budoucnosti bych jim měl ten pozemek dát zadarmo. Je tento návrh právnicky správný a nebo já mám stále právo jim tento pozemek nabídnout k prodeji?

Odpověď (2003-10-07): Pozemek je Váš a můžete si s ním dělat, co chcete - např. i darovat, stejně tak však jej můžete prodat, zapůjčit, pronajmout, to všechno komukoli, nejen majitelům dvou pozemků, které jste jim prodal. Svůj pozemek si samozřejmě můžete také ponechat. Doporučujeme Vám proto nedávat majitelům pozemků žádný souhlas k výstavbě přístupové cesty přes Váš pozemek, ale trvat na tom, aby si od Vás Váš pozemek před výstavbou přístupové cesty za rozumnou cenu odkoupili.

16. 2003-09-23 T 13:03: Dobrý den, obracím se na vás s dotazem velmi složitým. Jsem vdaná mimo Českou republiku a mám s sebou i dceru, u které soud nestanovil svěření do péče. Nyní potřebuji od jejího otce podepsaný souhlas s přestěhováním dcery spolu se mnou, ale on i když neodmítá, stále dělá problémy s jeho vystavením. Má dcera (4) tím tak zde může ztratit jak zdravotní tak sociální pojištění, legální pobyt, školní docházku, kterou zde začala, a další výhody, které zde již máme, o což její otec zřejmě usiluje. Zájem však nemá, alimenty neplatí. Já se proto ptám, je možné vymoci jeho souhlas soudně v České republice?? Podání žádosti o svěření dcery do mé péče prý nepomůže, protože i nadále budeme potřebovat jeho souhlas s jejím trvalým opuštěním České republiky. Děkuji.

Odpověď (2003-10-06): Nelze podpořit Vaše tvrzení, že nepomůže "svěření dcery do Vaší péče". Naopak se domníváme, že toto je řádný postup a měla byste o soudní rozhodnutí v tomto smyslu usilovat. Zejména je možno uvažovat o institutech podle § 50 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů (svěření dítěte do péče jednoho z rodičů, nežijí-li rodiče nezletilého dítěte spolu), či podle § 44 zákona o rodině (omezení rodičovské zodpovědnosti otcem dítěte, nevykonává-li ten řádně povinnosti vyplyvající z rodičovské zodpovědnosti, anebo přímo o zbavení rodičovské zodpovědnosti, zneužívá-li otec dítěte svou rodičovskou zodpovědnost, její vykon anebo ji závažným způsobem zanedbává). Do doby, než však bude soudem rozhodnuto, patří rodičovská zodpovědnost oběma rodičům. Pokud se ale otec dítěte bude vyhýbat udělení souhlasu s přestěhováním dcery do Francie, je možné podle § 49 zákona o rodině nahradit jeho souhlas rozhodnutím soudu (nedohodnou-li se rodiče o podstatných věcech při výkonu rodičovské zodpovědnosti, rozhodne soud). Ve všech výše uvedených případech rozhoduje tzv. opatrovnický soud, tedy okresní soud podle bydliště dítěte. K tomuto soudu směřujte návrh na zahájení řízení. Pomoc jsou Vám povinny poskytnout též orgány sociálně-právní ochrany dětí (§ 9 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů), kterými jsou zejména městské úřady obcí s rozšířenou působností.

15. 2003-07-31 T 15:45: Po uplynutí zprostředkovatelské smlouvy bych chtěla, aby mi realitní kancelář vrátila zálohu, zatím se k tomu nemá. Ke koupi bytu nedošlo kvůli realitní kanceláři a smlouva byla časově omezená, jak mám postupovat?

Odpověď (2003-08-06): Obecně platí, že právo na provizi má zprostředkovatel pouze tehdy, došlo-li jeho přičiněním k uzavření smlouvy, která měla být předmětem zprostředkování. Jedná se však o ustanovení zákona, které je možno ve smlouvě o zprostředkování upravit jinak. Musíte proto podrobně prostudovat zprostředkovatelskou smlouvu, kterou jste uzavřela s realitní kanceláří, zda tam není o provizi (a záloze na ni) stanoveno něco jiného. Dále se přesvědčte, jak je ve smlouvě ošetřena otázka úhrady nákladů spojených se zprostředkováním. Není-li tam nic, platí, že zprostředkovatel (realitní kancelář) nárok na úhradu nákladů nemá. Zjistíte-li tedy, že jsou splněny všechny výše popsané podmínky pro to, aby Vám záloha byla vrácena, obraťte se na realitní kancelář s požadavkem na vrácení zálohy. Nevyhoví-li, nezbývá Vám než podat žalobu u soudu příslušného podle sídla realitní kanceláře.

14. 2003-07-02 T 14:49: Vážení, prosím o radu. Jsem vdova se 3 dětmi od roku 1990. Po úmrtí manžela byl rozdělen majetek (rodinný dům) mezi všechny rovným dílem. Každá máme 1/4. Již několik let mám veliké problémy s prostřední dcerou, teď se k ní přidala i nejmladší. Nerespektují naprosto žádná pravidla slušného chování, chtějí si jenom užívat života. Poslední měsíc jsem na dně, mám nemocné srdce, léčím se u psychiatra a ani to je příliš neovlivní. Vědí, že je nemůžu vyhodit. Mám strach, že kdyby se se mnou něco stalo, moje nejstarší dcera, která se o mě stará, špatně dopadne. Prosím o posouzení, zdali je možné přezkoumat nebo napadnout rozhodnutí o dědictví. Myslím, že standardní postup je, že matka dostane 1/2 a zbytek se dělí rovnym dílem, případně poradit, jak postupovat, a jaká je šance na úspěch. Děkuji moc za pomoc.

Odpověď (2003-07-04): Po tak dlouhé době od projednání dědictví již přezkoumání soudního usnesení o vypořádání dědictví není možné. Ovlivnit můžete pouze budoucnost.

Své nejstarší dceři můžete odkázat větší díl vašeho majetku, než by jí náležel pouze na základě zákona, a to tak, že sepíšete závěť. Závěť je nutno napsat vlastní rukou, uvést den, měsíc a rok, kdy byla sepsána a poté ji vlastnoručně podepsat.

I přes sepsanou závěť mají mladší dvě dcery nárok nejméně na polovinu jejich zákonného dědického podílu (jsou tzv. nepominutelnymi dědici). To znamená, že i kdybyste napsala, že všechen svůj majetek odkazujete nejstarší dceři, přesto obdrží pouze dvě třetiny dědictví po vás a každá z mladších dvou dcer obdrží jednu šestinu dědictví. Bez závěti by ovšem každá dcera získala po jedné třetině dědictví.

Celé dědictví po vás by však mohla získat pouze nejstarší dcera, pokud byste ostatní dcery vydědila listinou o vydědění. Listina o vydědění se sepisuje stejnym způsobem jako závěť, to jest vlastní rukou s uvedením dne, měsíce a roku sepsání a vlastnoručním podpisem na závěr.

Vydědit potomka je však možné pouze ze zákonem přesně definovanych důvodů. Buď proto, že

• v rozporu s dobrými mravy vám neposkytl potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří, nebo v jiných závažných případech, nebo
• o vás trvale neprojevuje opravdový zájem, jaký by potomek projevovat měl, nebo
• byl odsouzen pro úmyslný trestný čin v délce trvání nejméně jednoho roku, a nebo
• trvale vede nezřízený život.

Kromě výslovného uvedení jednoho či více citovaných zákonných důvodů vydědění byste měla v listině o vydědění podrobně rozepsat, v čem zvolený důvod vydědění spočívá, abyste zamezila případnému sporu mezi dědici o důvodech a platnosti vydědění. Dále musíte v listině vyslovně uvést, že vydědění se vztahuje i na potomky vyděďovaných dcer.

13. 2003-06-30 T 11:16: Trošku zápasím se zaměstnáním, tak jsem se chtěla zeptat na nějaké právnické náležitosti. Mám ve škole třičtvrtě úvazku a asistenci, kterou mi platí občanské sdružení, je to smlouva o vykonání práce, tu smlouvu se školou mi teď prodloužili na dobu neurčitou, s paní ředitelkou jsem byla domluvená na stávajícím úvazku, jenže po vysvědčení mi najednou snížila hodiny, což mi nebude finančně dostačovat, zatím jen slibuje, že se pokusí nějaké hodiny najít, ale to bude vědět až v srpnu...tak mám chuť odejít a najít si něco jiného, zajímalo by mě, jestli je možné odejít ze školy až v srpnu nebo musím podat výpověď teď a čekat ty dva měsíce.

Odpověď (2003-07-04): Předně nutno říci, že vycházíme z předpokladu, že zaměstnavatel s vámi uzavřel řádnou pracovní smlouvu. "Smlouva o vykonání práce", jak přesně uvádíte, by sice mohla znamenat také "dohodu o provedení práce", jak zní zákonný termín, avšak na tento typ smlouvy by vás zaměstnavatel mohl zaměstnat pouze 100 hodin ročně. Eventuálně by též mohlo jít o "dohodu o pracovní činnosti". Na jejím základě je však možno vykonávat práce v rozsahu nepřekračujícím v průměru polovinu stanovené tydenní pracovní doby, což také není váš případ.

Otázkou pak je, nakolik je škola oprávněná jen tak "snižovat hodiny". Výše tzv. kratšího úvazku je dle našeho názoru podstatnou části pracovní smlouvy (§ 86 zákoníku práce) a na přidělování práce ve smlouvou dohodnutém rozsahu je právní nárok. Jestliže zaměstnavatel práci v takovém rozsahu nepřidělí, je povinen uhradit za dobu chybějící do smluvně dohodnutého rozsahu práce náhradu mzdy ve vyši 80 % průměrného vydělku, neboť se jedná o prostoj z viny zaměstnavatele (§ 129 odst. 1 zákoníku práce). Pokud zaměstnavatel nemůže zaměstnance v uvedeném rozsahu zaměstnávat, snížení úvazku může jinak realizovat jedině po vzájemné dohodě změnou příslušného ustanovení pracovní smlouvy, nebo rozvázat pracovní poměr dohodou či dát zaměstnanci výpověď pro nadbytečnost - v těchto případech má ovšem zaměstnanec právo na odstupné.

Jestliže jsou tedy oprávněné domněnky o tom, že zaměstnavatel jednostranně snížil pracovní úvazek vyplývající z pracovní smlouvy a za chybějící hodiny, které jsou uvedeny v pracovní smlouvě, vám nevyplácí ani zmiňovanou náhradu mzdy, máte pak právo okamžitě zrušit pracovní poměr ve smyslu § 54 odst. 1 pism. b) zákoníku práce: totiž právo okamžitě zrušit pracovní poměr, protože vám zaměstnavatel nevyplatil mzdu ani náhradu mzdy do 15 dnů po uplynutí její splatnosti. Toto právo však zaniká, neuplatníte-li je do jednoho měsíce od chvíle, kdy jste se o důvodu pro zrušení pracovního poměru dověděla. Po zrušení pracovního poměru máte ještě nárok na výplatu průměrné mzdy po dobu dvou měsíců (i když už samozřejmě v této době pro zaměstnavatele nepracujete).

Jinak vám nezbývá nic jiného, než podat výpověď (bez udání důvodu). Výpovědní lhůta činí dva měsíce a začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce po podání výpovědi. Podáte-li tedy výpověď v červenci, skončí výpovědní doba 30. září. Do té doby musíte pro zaměstnavatele dál pracovat, nedohodnete-li se s ním namísto výpovědi na rozvázání pracovního poměru dohodou. Pak by pracovní poměr skončil ke dni v dohodě uvedenému.

12. 2003-05-17 T 11:30: Jsme nezisková organizace. V souvislosti s organizováním dětského tábora bychom chtěli uzavřít s některými osobami, činnými na tomto táboře, dohodu o provedení práce. Musíme za osobu, se kterou dohodu o provedení práce uzavřeme, odvádět nějaké poplatky, zálohy, daně?

Odpověď (2003-05-19): Předně je nutno připomenout, že dohodu o provedení práce je možno uzavřít jen na výkon takových činností, jejichž délka u téhož zaměstnavatele nepřesáhne 100 hodin v kalendářním roce.

V případě, že odměna za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce nepřesáhne 3000 Kč měsíčně, srazíte z odměny 15 % (zaokrouhleno na celé koruny dolů) a tuto částku odvedete nejpozději do konce následujícího měsíce na účet finančního úřadu podle sídla Vaší organizace (§ 6 odst. 4, § 36 odst. 2 písm. c) bod 4., odst. 3, § 38d odst. 1, 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů).

Pojistné na sociální pojištění (důchodové a nemocenské pojištění), příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ani zdravotní pojištění se v případě dohod o provedení práce neodvádí.

Nutno ještě dodat, že v případě uzavření dohody o provedení práce byste měli osobě, s níž byla tato dohoda uzavřena, vést tzv. mzdový list ve smyslu § 38j zákona o daních z příjmů. Mzdový list obsahuje:

a) poplatníkovo jméno a příjmení, též dřívější,
b) rodné číslo,
c) bydliště,
d) zvlášť za každý kalendářní měsíc a za celý kalendářní rok:

1. úhrn zúčtovaných mezd (odměn)
2. základ pro výpočet daně podle zvláštní sazby,
3. zdanitelnou mzdu,
4. daň podle zvláštní sazby daně.

V případě, že odměna za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce bude vyplacena jednorázově, budou údaje za kalendářní měsíc i za kalendářní rok shodné.

11. 2002-10-16 T 10:12: V souvislosti s nově vydanou vyhláškou č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti a v zákoně o ochraně veřejného zdraví se také hodně operuje s pojmem "dítě" a "mladistvý". Nikde však není přesně vysvětleno, kdo se - hlavně v jakém věkovém rozmezí - rozumí dítětem, respektive mladistvým. Můžete to blíže objasnit?

Odpověď (2002-10-17): Pojem "dítě" se v současné době nachází ve více než 670 platných právních předpisech. Jen málokterý z nich však tento pojem definuje. V zásadě se však lze shodnout na tom, že většina zmiňovaných právních předpisů implicitně rozumí dítětem "nezletilou osobu". Tak například Úmluva o právech dítěte, přijatá v New Yorku dne 20. listopadu 1989 a vyhlášená u nás pod č. 104/1991 Sb. (pro Českou republiku vstoupila v platnost dne 2. září 1990), definuje dítě ve svém čl. 1 takto:

"Pro účely této úmluvy se dítětem rozumí každá lidská bytost mladší osmnácti let, pokud podle právního řádu, jenž se na dítě vztahuje, není zletilosti dosaženo dříve."

Podobně i zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, říká v § 2 odst. 1 s odkazem na čl. 1 Úmluvy o právech dítěte a na § 8 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů:

"Pro účely tohoto zákona se dítětem rozumí nezletilá osoba."

Paragraf 8 odst. 2 občanského zákoníku stanoví, že "zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku. Před dosažením tohoto věku se zletilosti nabývá jen uzavřením manželství. Takto nabytá zletilost se neztrácí ani zánikem manželství ani prohlášením manželství za neplatné."

Zákon o ochraně veřejného zdraví operuje ovšem ještě s pojmem "mladistvý". Zde pravděpodobně lze vycházet z ustanovení zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, který v § 74 odst. 1 definuje mladistvého takto: "Při trestání osoby, která v době spáchání trestného činu dovršila patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku (mladistvý), přihlédne soud k zvláštní péči, kterou společnost věnuje mládeži."

Je tedy nutno uzavřít takto: Vzhledem k tomu, že zákonodárce v části týkající se zotavovacích akcí uvádí, že se jedná o organizovaný pobyt 20 a více dětí ve věku do 15 let (§ 8 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví), je nutno dovodit, že zákonodárci je známo, že obecně jsou za děti považovány všechny nezletilé osoby až do dovršení 18 let, a proto tu výslovně omezuje jejich věk pro účely definice zotavovací akce.

V praxi je však nutné vycházet z toho, že zotavovací akcí se sice za splnění dalších podmínek rozumí organizovaný pobyt 20 a více dětí ve věku do 15 let, avšak jinak (ve smyslu povinností vztahovaných k nim) jsou dětmi i podle zákona o ochraně veřejného zdraví, jakož i prováděcích vyhlášek všechny nezletilé osoby až do dovršení osmnáctého roku svého věku. Mladistvými se potom bez ohledu na zletilost rozumějí všechny osoby, které dovršily patnáctý rok a nepřekročily osmnáctý rok svého věku.

10. 2002-10-16 T 10:06: V souvislosti s vyhláškou č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, a v zákoně o ochraně veřejného zdraví se poskytují úlevy zejména ohledně prokazování zdravotní způsobilosti pedagogickým a zdravotnickým pracovníkům. Kdo tedy vlastně přesně jsou pedagogičtí a zdravotničtí pracovníci?

Odpověď (2002-10-17): Paragraf 10 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen "zákon o ochraně veřejného zdraví"), říká, že podmínkou účasti fyzických osob činných při škole v přírodě a zotavovací akci jako dozor nebo zdravotník je zdravotní způsobilost. Tu posuzuje a posudek vydává lékař, který fyzickou osobu registruje (obvodní lékař). Posudek o zdravotní způsobilosti nemusí však předkládat pedagogičtí a zdravotničtí pracovníci.

Jako pomůcku ke zjištění, kdo je pedagogický, respektive zdravotnický pracovník, uvádí zákon o ochraně veřejného zdraví v případě pedagogického pracovníka v poznámce pod čarou č. 13 odkaz na "§ 51 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb.", v případě zdravotnického pracovníka pak v poznámce pod čarou č. 14 odkaz na "§ 53 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona č. 548/1991 Sb.".

Lze snadno zjistit, že zmiňovaným "zákonem č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb." je míněn zákon o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V § 51 školského zákona, kde bychom měli dle znění poznámky č. 13 nalézt definici pedagogického pracovníka, se ale žádná taková definice nenachází. Tento paragraf totiž, dle svého nadpisu, upravuje "způsobilost a povinnosti pedagogických pracovníků. Stanoví se v něm mj., že "pedagogickým pracovníkem může být ten, kdo má odbornou a pedagogickou způsobilost, je občansky bezúhonný a morálně vyspělý (...) Ministerstvo stanoví v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí obecně závazným právním předpisem podmínky odborné a pedagogické způsobilosti pedagogických pracovníků (...)"

Výše uvedený text § 51 je však nutno číst v souvislosti s § 50 školského zákona, nazvaným "Pedagogičtí pracovníci", který obsahuje definici pedagogických pracovníků:

"Pedagogickými pracovníky jsou učitelé včetně ředitelů a zástupců ředitelů předškolních zařízení, základních škol, základních uměleckých škol, středních škol, speciálních škol, speciálně pedagogických center a pedagogicko-psychologických poraden, učilišť, zařízení pro zájmové studium, školských zotavovacích zařízení, školských zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, zařízení sociální péče, dále vychovatelé škol a školských zařízení a zařízení sociální péče včetně instruktorů tělesné výchovy, mistři a vrchní mistři odborné výchovy, vedoucí odloučených pracovišť středních odborných učilišť, učilišť a odborných učilišť, vedoucí středisek praktického vyučování, trenéři sportovních škol a sportovních tříd středních odborných učilišť."

Vzhledem k tomu, že zákon o ochraně veřejného zdraví používá jednoznačný pojem "pedagogický pracovník", nelze - bohužel - použít fikci, že zákonodárce chtěl za pedagogického pracovníka v případě zákona o ochraně veřejného zdraví považovat i toho, kdo má odbornou a pedagogickou způsobilost, je občansky bezúhonný a morálně vyspělý (viz citace § 51 školského zákona), a to i když není pedagogickým pracovníkem ve smyslu § 50 školského zákona. Pokud by totiž bylo možné pojem "pedagogický pracovník" takto rozšířit, byli by pedagogickými pracovníky i osoby, které by splňovaly podmínky odborné a pedagogické způsobilosti pedagogických pracovníků ve smyslu § 51 odst. 3 školského zákona, i když by sami nebyly pedagogickými pracovníky. Tyto podmínky jsou uvedeny ve vyhlášce č. 139/1997 Sb., o podmínkách odborné a pedagogické způsobilosti pedagogických pracovníků a o předpokladech kvalifikace výchovných poradců. Stanoví se v ní především požadavky ohledně vzdělání potřebného k výkonu konkrétního typu činnosti pedagogického pracovníka.

Je však nutno uvážit, že ustálená judikatura, právní teorie i nálezy ústavního soudu hovoří o tom, že "poznámky pod čarou nejsou součástí právního předpisu" (např. nález Ústavního soudu České republiky (II. senátu) ze dne 22. října 1996, sp. zn. II. ÚS 276/96), a tudíž postrádají normativní charakter. Poznámkou pod čarou nelze tedy rozšířit výklad pojmu "pedagogický pracovník" odkazem na § 51 školského zákona. Nezbývá proto než přiklonit se k závěru, že pedagogickým pracovníkem, tedy osobou, která nemusí prokazovat zdravotní způsobilost, aby mohla být činná při škole v přírodě nebo zotavovací akci, je pouze osoba uvedená v § 50 školského zákona (citace viz výše).

Pokud jde o zdravotnické pracovníky, odkazuje poznámka č. 14 správně na § 53 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. Ve smyslu tohoto ustanovení jsou zdravotnickými pracovníky "osoby, které získaly způsobilost k výkonu zdravotnického povolání. Tuto způsobilost získávají:

Zdravotnickými pracovníky jsou též dentisté, kteří získali způsobilost k výkonu svého povolání před účinností tohoto zákona (tj. před 1. červencem 1966). Způsobilost zdravotnických pracovníků k výkonu povolání, kterou získali podle dosavadních předpisů, zůstává nedotčena. Ministerstvo zdravotnictví na základě vyjádření profesních organizací může povolit výkon zdravotnického povolání cizinci nebo tomu, kdo nabyl odborné způsobilosti v cizině, je-li podle svého vzdělání a praktických zkušeností způsobilý k tomuto povolání; povolení může být vázáno na úspěšný výkon zkoušky."

Oproti právní úpravě vyplývající z předchozí vyhlášky č. 185/1990 Sb., o zotavovacích a jiných podobných akcích pro děti a dorost, ve znění pozdějších předpisů, nyní od prokazování zdravotní způsobilosti nejsou osvobozeni studenti pedagogických a lékařských fakult.

9. 2002-09-30 T 9:07: Mnohokrát děkuji za odpověď. Jaký byste navrhovali další postup? Máme se snažit přes poslance ten zákon nějak novelizovat?

Odpověď (2002-10-01): Pokud jde o další postup stran nakládání s osobními údaji podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, domníváme se, že není nutné atakovat poslance. Doporučujeme respektovat stávající režim zákona. Není to přeci nijak složité. Pokud sdružení používá údaje pro svou vnitřní potřebu, nemusí nechat evidenci ani registrovat na Úřadě pro ochranu osobních údajů. Jinak je registrační formulář bezplatně k doptání na každém finančním úřadě, kde Vám jich poskytnou třeba celý balík. Napoprvé se vyplňují dva formuláře (celkem 3 strany), v dalších případech už jen 1 formulář (1 strana). Registrace je zcela bez problémů. Souhlas subjektu údajů se zpracováním už nemusí být písemný, takže postačí uvědomělá členská základna, aby věděla, co má říkat, kdyby se opravdu čirou náhodou inspektoři Úřadu pro ochranu osobních údajů ptali, jestli konkrétní člen sdružení - účastník tábora apod. dal souhlas se zpracováním svých osobních údajů. V ožehavých případech je možno vyžádat si od subjektu údajů písemné podepsané prohlášení, které může být součástí např. přihlášky na tábor. Podle míry závažnosti mohou být tato prohlášení obsáhlejší či méně obsáhlá. Těžko chtít ještě další úlevy. Domníváme se, že v dnešní počítačové době už nelze vrátit stav, kdy bude moci kdokoliv shromažďovat o komkoliv cokoliv a ještě o tom ani neříci.

8. 2002-09-27 T 9:55: Zajímalo by nás, jak se změnila pro občanská sdružení situace týkající se různých evidencí vedených občanskými sdruženími (ochrana osobních údajů), poté, co byl vloni novelizován zákon na ochranu osobních údajů.

Odpověď (2002-09-30): 1. Oznamovací povinnost se podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zejména novely provedené zákonem č. 177/2001 Sb. (dále jen "zákon") nevztahuje nově na zpracování osobních údajů, prováděné občanskými sdruženími, avšak jen pokud zpracovávají osobní údaje o svých členech a tyto údaje slouží pro jejich vnitřní potřebu (§ 18 písm. c) zákona).

2. Správce může zpracovávat osobní údaje bez souhlasu subjektu údajů, pokud je to nezbytné pro výkon oprávněné činnosti občanských sdružení (§ 5 odst. 2 písm. f) zákona).

Čili:

Ad 1. Občanské sdružení nemá oznamovací povinnost (myšleno vůči Úřadu na ochranu osobních údajů), jen když zpracovává údaje (zjednodušeně řečeno "vede evidence, seznamy") týkající se pouze svých členů a sloužící pouze pro jeho vnitřní potřebu. Jestliže tedy chce sdružení vést evidenci i jiných osob než jen členů (např. účastníků tábora otevřeného i nečlenům sdružení), nebo tato evidence neslouží jen pro vnitřní potřebu sdružení (např. slouží také jako podklad pro získání dotací na nějakou akci a jako taková se např. přikládá k vyúčtování), pak je třeba zpracovávání takových osobních údajů Úřadu na ochranu osobních údajů i nadále oznamovat.

Ad 2. Je fakt, že občanské sdružení do budoucna nemusí vůbec žádat žádné subjekty údajů (tedy ani členy ani nečleny) o souhlas se zpracováním osobních údajů, a to prakticky jakýchkoliv (pod formulaci "je to nezbytné pro výkon oprávněné činnosti občanských sdružení" lze zahrnout prakticky cokoliv). Ať již tedy bude takovou evidenci (zpracování osobních údajů) potřeba Úřadu na ochranu osobních údajů oznamovat či nikoli, není potřeba žádat souhlas subjektu údajů o souhlas s jeho zařazením do takové evidence. Ale:

Jestliže občanské sdružení nepožádá subjekt údajů o souhlas se zpracováním údajů (což skutečně nemusí, jak je z výše uvedeného patrno), má ve vztahu k subjektu údajů, jehož osobní údaje zpracovává, ve smyslu § 11 zákona tyto povinnosti:

-	subjekt údajů řádně a včas písemně informovat o tom, v jakém rozsahu a pro jaký účel budou osobní údaje zpracovávány, kdo a jakým způsobem bude osobní údaje zpracovávat a komu mohou být osobní údaje zpřístupněny či komu jsou určeny, nejsou-li subjektu údajů tyto informace již známy,
-	poučit subjekt údajů o tom, zda je podle zákona povinen pro zpracování osobní údaje poskytnout, jaké důsledky budou vyvozeny, pokud tak neučiní, a kdy je oprávněn odmítnout poskytnutí osobních údajů nebo zda poskytnutí osobních údajů je dobrovolné,
-	informovat subjekt údajů o jeho právu k přístupu k osobním údajům, jakož i o dalších právech stanovených v § 21 tohoto zákona.

Naproti tomu, jestliže občanské sdružení jako správce osobních údajů bude zpracovávat osobní údaje se souhlasem subjektu údajů, nemusí výše uvedené informace subjektu údajů poskytovat (§ 11 odst. 5 písm. e) zákona).

Z toho je patrno:

a)

Úřadu na ochranu osobních údajů není třeba oznamovat pouze takové zpracování osobních údajů, které se týká pouze vlastních členů sdružení a které slouží výhradně pro vnitřní potřebu sdružení,

b)

občanská sdružení nemusí žádat prakticky žádný subjekt údajů o souhlas s poskytnutím jeho osobních údajů, avšak mají povinnost informovat subjekt údajů písemně o skutečnostech vyžadovaných § 11 zákona; z tohoto hlediska se jeví výhodnější, aby subjekt údajů vyslovil souhlas s poskytnutím osobních údajů, protože pak mu sdružení nemusí tyto rozsáhlé písemné informace poskytovat. Nově se přitom nevyžaduje, aby souhlas subjektu údajů byl vysloven písemně (staré znění části § 5 odst. 5 zákona: "Souhlas je třeba dát v písemné formě" bylo zrušeno, avšak správce údajů - občanské sdružení musí být schopno to, že tento souhlas byl udělen, prokázat, tedy postačí např. i dodatečná ústní svědecká výpověď subjektu údajů).

7. 2002-08-28 T 11:06: Máme k Vám prosbu o radu: Od srpna začalo působit 6 mladých jako dobrovolníci - dobrovolná služba na 1 rok. Někteří z nich mají zrovna po škole, někdo přerušil školu. Platí si sami zdravotní a sociální pojištění. Někomu z nich se ale stalo (jinému ne!), že sociální pojištění od něho nechtěli přijmout: že prý si je nesmějí sami platit, když nebyli rok předtím zaměstnáni. Vysílající organizace je asi S. p. m. Č. B. K. Další dotaz: zda si to sociální pojištění mohou platit zpětně - zaplatit to např. o měsíc později? Zdravím a děkuji.

Odpověď (2002-08-28):Vaši dobrovolníci vyrazili bohužel do terénu poněkud předčasně. Zákon o dobrovolnické službě, který vše upravuje, nabývá totiž účinnosti až 1. ledna 2003. Proto musíme odpověď rozdělit do dvou částí: a to na část, která hovoří o tom, jak to vypadá teď, a na část, která hovoří o tom, jak to bude vypadat od 1. ledna 2003.

Předně se domníváme, že jediný typ sociálního pojištění, o nějž je potřeba se starat, je důchodové pojištění. Ostatní typy sociálního pojištění (nemocenské a fond zaměstnanosti) z tohoto hlediska ponechme stranou, protože z něj pro budoucnost dobrovolníka nevyplývají žádné problémy.

Podle stávajícího znění zákona o důchodovém pojištění může - podle našeho názoru - dobrovolně podat přihlášku k účasti na důchodovém pojištění KAŽDÝ, pokud je starší 18 let (a pak podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení začne platit pojistné na důchodové zabezpečení ve výši, kterou si určí). A teď přijde to právní nedorozumění: účasten na důchodovém pojištění je však až 1 rok poté, co si pojištění začal platit. Zákon však zároveň pojištěnce opravňuje zaplatit si v uvedeném případě pojistné zpětně až na dobu 1 roku přede dnem podání přihlášky. Celkově může být člověk dobrovolně účasten důchodového pojištění nejvýše 10 let.

Příklad A:

Pojištěnec podal přihlášku k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění. Stanovil si výši pojistného a toto pojistné začal platit po podání přihlášky s tím, že platí až za dobu po podání přihlášky. Účast na důchodovém pojištění vzniká 1 rok ode dne zaplacení pojistného.

Příklad B:

Pojištěnec podal přihlášku k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění. Stanovil si výši pojistného a pojistné začal platit po podání přihlášky s tím, že nejprve hromadně zaplatil stanovenou výši pojistného zpětně 1 rok dozadu a dále platí stanovenou výši pojistného směrem dopředu. Účast na důchodovém pojištění vznikla již dnem zaplacení pojistného za 1 rok dozadu.

A jak to bude od 1. ledna 2003:

Každý člověk starší 18 let může podat přihlášku k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění. účast na pojištění mu vzniká dnem podání přihlášky. Může ovšem také zaplatit zpětně za 1 rok dozadu, pak se to bere tak, že začal být účasten na pojištění již onen nejvýše 1 rok zpětně (samozřejmě zaplatí-li si např. jen půlrok přede dnem podání přihlášky, bere se, že je účasten na důchodovém pojištění ode dne 6 měsíců předcházejícím podání přihlášky). Celkově může být člověk dobrovolně účasten na důchodovém pojištění 10 let.

Zvláštní režim platí pro dobrovolníky ve smyslu zákona o dobrovolnické službě: Vykonává-li někdo dobrovolnickou službu na základě smlouvy s vysílající organizací podle zákona o dobrovolnické službě, může se přihlásit na dobu výkonu dobrovolnické služby také k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění. Zpětně pak může pojistné zaplatit a být tak účasten na pojištění (byl-li celou tu dobu nazpátek dobrovolníkem) až 2 roky. Neplatí tu omezení celkové dobrovolné účasti na důchodovém pojištění 10 let. Jestliže budu dobrovolníkem třeba 20 let, můžu být dobrovolně účasten na důchodovém pojištění celých 20 let.

Důležité je ale si uvědomit, že být dobrovolně účasten na důchodovém pojištění jako dobrovolník může být jen ten, kdo má uzavřenu smlouvu o dobrovolnické službě s vysílající organizací podle zákona o dobrovolnické službě. Vysílající organizací ale není zcela jistě např. S. p. m. Č. B. K., protože ta nemá právní subjektivitu. Navíc podle zákona o dobrovolnické službě může být vysílající organizací jenom taková organizace, která k tomu má akreditaci ministerstva školství. Ty ovšem začnou být udělovány až po 1. lednu 2003, protože do té doby je zákon neúčinný a akreditace vydané před datem účinnosti zákona by neměly právní relevanci.

Pokud jde o dotaz stran placení důchodového pojištění, domníváme se, že v případě dobrovolné účasti na důchodovém pojištění ze zákona o pojistném na sociální zabezpečení vyplývá v zásadě, že pojistné by se mělo platit pravidelně každý měsíc. V konkrétnostech je ale nutno se dohodnout s příslušnou správou sociálního zabezpečení.

Závěr:

Dobrovolníci se nyní přihlásí v kolonce "ostatní osoby" k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění ve smyslu § 6 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění a začnou si platit nyní pojistku - ale jen do budoucna - ten rok zpětně to nemá smysl, protože k 1. lednu začnou na základě vyše popsané novely stejně byt účastni důchodového pojištění, i když ještě celý rok důchodové pojištění neplatili. Navíc jsou mladí, a tak nepotřebují honem honem získat rok důchodového pojištění navíc.

Až získá některá organizace (A. K. S. M. či některé ze sdružení či Č. B. K.) akreditaci ministerstva školství k vysílání dobrovolníků, uzavře dobrovolník s příslušnou akreditovanou organizací dobrovolnickou smlouvu a přehlásí se z kolonky "ostatní osoby" do rubriky "dobrovolník" ve smyslu § 6 odst. 1 písm. d) zákona o důchodovém pojištění. To bude mít význam zejména v tom, že mu nepoběží ona celková omezující desetiletá lhůta pro možnost dobrovolné účasti na pojištění.

6. 2002-08-19 T 11:17: Jedná se mi o to, jestli je možné mít software odepsaný dvakrát ze základu daně. Poprvé se dal do nákladů při jeho pořízení (nejedná se o žádnou vysokou sumu - cca 6000 Kč) a teď, když se dá jako dar, je možné znovu snížit daňový základ o tuhle částku? Uvádím, že nakoupen byl vloni, čili nejedná se o uvedení stejné částky dvakrát v jednom roce. Děkuju moc za radu.

Odpověď (2002-08-21): Na Váš dotaz nejsme schopni kvalifikovaně odpovědět. Daňové & účetní předpisy jsou natolik složité, že se v nich právníci, kteří nám pomáhají při zpracování odpovědí, nedovedou se zárukou orientovat. Pro správné zodpovězení otázky je nutno se obrátit na daňového poradce.

S důrazem na výše uvedené konstatujeme, že jsme nenašli nic, co by obecně zabraňovalo tomu, aby věc, jejíž pořízení bylo odečteno od základu daně jako výdaj (náklad) vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů ve smyslu § 24 zákona o daních z příjmů, nemohla být následující rok znovu odečtena od základu daně jako dar ve smyslu § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů.

5. 2002-06-27 T 20:22: Nejprve bych Vám chtěl poděkovat za předešlé informace. A omluvit se že zase obtěžují, ale tábor se nám blíží a vznikají nové dotazy a problémy, na které neznám odpověď. Tak Vás prosím, jestli byste mi mohli pomoci. První problém: děti musí mít k účasti na táboře potvrzení od praktického lékaře, že se smí účastnit tábora. Jenže jeden praktický lékař ho odmítl vystavit. Dítě je epileptik, ale záchvat už neprodělalo několik let a na tábor se moc těší. Co můžeme pro tohle dítě udělat? Může nějaké potvrzení od rodičů nahradit todle potvzení? A teď spíše provozní problém: co musí být napsáno na papíře, který budou podepisovat vedoucí o tom, že byly proškolení o první pomoci a bezpečnosti a o práci s dětmi? Nebo o čem všem ještě musí být poučení s písemným potvrzením? Předem děkuji za vaší odpověď.

Odpověď (2002-07-03): K dotazu na potvrzení od praktického lékaře:

Paragraf 9 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o ochraně veřejného zdraví"), říká: "Zdravotní způsobilost dítěte posuzuje a posudek vydává praktický lékař pro děti a dorost, který dítě registruje. (...) Posudek o zdravotní způsobilosti dítěte předloží zákonný zástupce pořádající osobě (...)" Přičemž ve smyslu § 9 odst. 1, 2 zákona o ochraně veřejného zdraví může pořádající osoba na zotavovací akci přijmout jen dítě, které "...je zdravotně způsobilé k účasti na ní...".

Podle našeho názoru tedy:

1. Lékař je povinen vždy vydat posudek, i kdyby tento posudek měl být nedoporučující (tedy když lékař dítě nechce na tábor pustit, měl by přinejmenším vydat posudek, v němž uvede, že dítě NENí způsobilé k účasti na zotavovací akci). V případě, že lékař odmítá splnit zákonnou povinnost a vydat posudek, nezbývá, než se stížnosti obrátit na příslušný okresní úřad nebo na příslušné oblastní sdružení České lékařské komory.

2. Posudek lékaře nelze ničím nahradit. Upozorňují, že se navíc musí jednat výhradně o posudek dětského lékaře, který dítě registruje (u něhož má dítě kartu).

3. Jestliže pořádající osoba nemá k dispozici posudek registrujícího lékaře, nebo je posudek negativní, NESMÍ přijmout dítě na zotavovací akci.

Jiná věc je v případě jiných podobných akcí pro děti - tam se posudek vůbec nevyžaduje.

K otázce proškolování:

Domníváme se, že jediný požadavek, který přímo vyplývá ze zákona v tomto směru, je uveden v § 11 odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví, kde je stanoveno: " Pořádající osoba je dále povinna zajistit instruktáž všech fyzických osob činných na zotavovací akci, s výjimkou zdravotníka, o hygienických požadavcích na tyto akce a o předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a jiných poškození zdraví, pokud se takové instruktáže dosud nezúčastnily." Lze ovšem jenom doporučit, aby pořádající osoba provedla také školení ohledně bezpečnosti práce (v případě, že se něco stane, může se tak pořádající osoba snadněji vyhnout případně odpovědnosti za škodu).

Rozhodně je ale nutno vědět, že nestačí napsat na kus papíru např. něco jako "níže podepsané osoby byly proškoleny o hygienických požadavcích, o predchazei vzniku a šíření infekčních onemocnění a jiných poškození zdraví, a o bezpečnosti práce". To je na nic. V papíru, který po provedeném školení (instruktáží) budou proškolování podepisovat, musí být stručně (např. v bodech) výslovně uvedeno, čeho se instruktáž týkala, eventuálně popis školení.

Závěr:

1. Posudek, vydaný lékařem registrujícím dítě, nelze ničím nahradit.
2. Zákon přímo vyžaduje pouze instruktáž fyzických osob činných na zotavovací akci, s výjimkou zdravotníka, o hygienických požadavcích na zotavovací akce a o předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a jiných poškození zdraví, pokud se takové instruktáže dosud nezúčastnily.

4. 2002-06-17 T 23:32: Chtěl bych se zeptat, jak je to s vařením ze zmraženého masa na stanovém táboře, může se to? Byl jsem na školení vedoucích v květnu, ale asi tam o tom nebyla řeč. Děkuji za odpověď.

Odpověď (2002-06-18):Používat k přípravě pokrmů na stanovém táboře zmražené maso je v zásadě možné. Problém tkví v tom, jak je na stanovém táboře uchovávat.

Podmínky mj. pro uchovávání zmraženého masa stanovuje § 12 vyhlášky č. 107/2001 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, kde se říká:

"Potraviny pro výrobu pokrmů se skladují tak, aby byly dodrženy podmínky stanovené pro skladování výrobcem nebo zvláštním právním předpisem. (...) Sklady potravin včetně chladicích a mrazicích zařízení musí být vybaveny zařízením k uložení potravin (například regály, rohože, závěsná zařízení) a měřicím zařízením pro kontrolu fyzikálních faktorů, zejména teploty. Chladicí a mrazicí zařízení musí mít dostatečnou kapacitu pro oddělené uchovávání potravin a pokrmů včetně rozpracovaných pokrmů, zchlazených a zmrazených pokrmů."

Jestliže na stanovém táboře takové podmínky nelze vytvořit, uplatní se při nakládání ze zmraženým masem na stanových táborech postup dle přílohy vyhlášky č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, která v odst. 2 písm. c) stanovuje:

Závěr:

Stručně řečeno, zmražené maso na stanovém táboře používat lze, ale pokud tam nemáte mrazák, musíte je hned po zakoupení uvařit nebo upéct a sníst.

3. 2002-06-10 T 16:57: Obracím se na Vás s konzultací problému odměňování neuvolněných členů zastupitelstva. Zastupitelé obce pobírali odměnu za práci v zastupitelstvu bez schválení výše odměn tímto orgánem. Pobírali ji v dobré víře. OON byly součástí rozpočtu obce. Byly vypláceny ve výši stanovené vyhláškou MVČR. Rovněž docházelo ke zdaňování odměn v souladu se zákonem 586/92 Sb. Od novely Vyhlášky byly tyto odměny schváleny v Zastupitelstvu. Jedná se o předchozí stav, kdy schváleny zastupitelstvem nebyly. Prosím o posouzení a případné důsledky pro konkrétní obec a návod k nápravě stavu.

Odpověď (2002-06-10): Pravomoc stanovit výši odměny neuvolněným členům zastupitelstva obce náleží výhradně zastupitelstvu obce (§ 84 odst. 2 písm. m) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, předtím § 36 odst. 1 písm. i) zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů). Zastupitelstvo obce může stanovit odměnu neuvolněným členům zastupitelstva obce dle své úvahy (popřípadě vůbec odměnu nestanovit), a to až po částku, kterou jako limitní určuje prováděcí nařízení vlády (v současnosti se jedná o nařízení vlády č. 358/2000 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění pozdějších předpisů). Nelze proto v posuzovaném případě říci, že odměna byla vyplácena "v souladu s nařízením vlády", neboť, jak už bylo řečeno, to stanoví pouze horní mez možné odměny, zatímco o odměně jako takové rozhoduje jedině zastupitelstvo obce. Pro úplnost je třeba dodat, že stanovení výše odměn neuvolněným členům zastupitelstva obce je právem, nikoli povinností zastupitelstva obce (srov. např. § 72 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů - slovo "může").

Jestliže tedy obec vyplácela neuvolněným členům zastupitelstva obce odměnu, aniž pro to měla podklad v rozhodnutí zastupitelstva obce, jedná se ze strany těch neuvolněných členů zastupitelstva obce, kteří vyplacenou odměnu obdrželi, o bezdůvodné obohacení ve smyslu § 451 a n. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. V tomto případě je nerozhodné, že odměnu neuvolnění členové zastupitelstva obce pobírali v dobré víře. Podle § 456 občanského zákoníku se předmět bezdůvodného obohacení musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán (v našem přípdě tedy zpět obci).

V souladu s § 107 občanského zákoníku se právo na vydání bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněná osoba (v tomto případě obec) dozvěděla, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na na její úkor obohatil, nejpozději však za tři roky od chvíle, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

2. 2002-06-06 T 20:19: Dobrý den, mám takový dotaz. Včera jsme měli setkání s vedoucími. A hned jsem se dostal do úzkých, protože nevím, jestli můžou být na táboře děti, které mají méně než sedm let. Říkali jsme si, že když tam mají rodiče, tak můžou a když tam mají staršího sourozence, tak můžou, nebo nemůžou? A ještě mám druhý dotaz týkající se papírů na hlavu. Když vedoucí je rehabilitační sestra, která má vyšší odbornou zdravotní, musí mít tento papír? A zdravotník, který má střední zdravotní školu a momentálně je v domácnosti, musí mít papír na hlavu? Předem děkuji za odpověď.

Odpověď (2002-06-07): 1. Je pravda, že v § 5 odst. 3 vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 185/1990 Sb., o zotavovacích a jiných podobných akcích pro děti a dorost, ve znění pozdějších předpisů, se nalézala podmínka, že

"provozovatel smí přijmout k účasti na zotavovací akci pouze dítě, které v daném kalendářním roce dosáhne věku sedmi let, a na putovní tábory dítě, které v daném kalendářním roce dosáhne věku jedenácti let. Děti ve věku od sedmi až jedenácti let mohou být přijaty na putovní tábory za podmínky, že jde o děti připravované na tyto zotavovací akce celoročně v oddílech, pochody se konají bez zátěže a v rozsahu odpovídajícím schopnostem a věku dítěte, denně nejvýše 15 kilometrů. Děti předškolního věku (od pěti let) se mohou zotavovací akce zúčastnit s doprovodem alespoň jednoho z rodičů".

Od těch dob se uvedená skutečnost traduje i nadále, třebaže (pozor!) výše uvedený právní předpis i se zmiňovaným ustanovením byl s účinností od 26. března 2001 ZRUŠEN vyhláškou ministerstva zdravotnictví č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti (dále jen "vyhláška č. 106/2001 Sb."). Žádná omezující podmínka stran věku dětí proto v našem právním řadu nyní NENÍ STANOVENA.

Od 26. března 2001 záleží čistě na provozovateli tábora, nakolik se odváží z hlediska své odpovědnosti za svěřené děti přijmout na tábor děti nižšího věku, třeba (ad absurdum) i kojence či batolata. Je ovšem jasné, že "režim dne musí odpovídat věku a zdravotnímu stavu děti" (§ 8 odst. 1 vyhlášky č. 106/2001 Sb.), a že "fyzická a psychická zátěž děti musí byt přiměřená jejich věku, schopnostem a možnostem" (§ 8 odst. 2 vyhlášky č. 106/2001 Sb.).

2. Paragraf 10 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, stanovuje, že posudek o zdravotní způsobilosti nemusí předkládat mj. zdravotničtí pracovníci. V poznámce pod čarou je pak na vysvětlenou, kdo je zdravotnický pracovník, odkaz na § 53 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o péči o zdraví lidu"). V § 53 odst. 1 zákona o péči o zdraví lidu je stanoveno, že

Je tedy zřejmé, že v uvedeném případě je podmínkou pouhé získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání bez ohledu na to, zda zdravotnickou činnost osoba vykonává či nikoliv. Tedy sestra, která získala vzdělání na vyšší odborné zdravotní škole, jakož i zdravotník, který získal vzdělání na střední zdravotní škole, jsou "ostatními zdravotnickými pracovníky", i když třeba aktuálně své povolání nevykonávají, a NEMUSÍ proto předkládat posudek o zdravotní způsobilosti.

Závěr:

1. Věk děti přijímaných na tábor není nijak omezen.
2. Absolvent vyšší zdravotní školy a střední zdravotní školy nemusí mít papíry na hlavu.

1. 2001-10-19 T 13:17: Je v rozporu s Ústavou (resp. Ústavní listinou práv), pokud si nějaký spolek či organizace stanoví (ve svých stanovách či jiných předpisech nebo rozhodnutích), že její členové nesmějí být členy jiné organizace? Konkrétně: Zda např. Junák - svaz skautů a skautek ČR může přijmout rozhodnutí, že jeho členové nemohou být současně členy jiné v ČR působící ("konkurenční") skautské organizace? Lze uplatnit analogii: Člen jedné politické strany (např. KDU-ČSL) nemůže být současně členem jiné politické strany (např. ČSSD)? Člen řádu dominikánů nemůže být současně členem jiného katolického církevního řádu? Člen fotbalového oddílu (např. Sparta Praha), nemůže být současně členem fotbalového oddílu jiného klubu (např. Slavie Praha)? Pokud takové ustanovení je v rozporu s Ústavou, s čím konkrétně?

Odpověď (2001-10-19): V případě členství v politických stranách je zákaz konkurence stanoven přímo v § 2 odst. 3 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích: "Členem strany a hnutí může být občan starší 18 let, může být však členem pouze jedné strany nebo hnutí." Pokud jde o členství v katolických církevních řádech, stanoví kán. 307 kodexu kanonického práva, že člen tzv. křesťanského sdružení nemůže být členem jiného křesťanského sdružení. Možnost být členem pouze jediné společnosti řeholního života či společnosti apoštolského života vyplývá např. z kán. 643 § 1 odst. 3, 5. Domníváme se dále, že teoreticky člen jednoho fotbalového klubu může být členem druhého klubu, žádný právní předpis to patrně nezakazuje. Je to věcí vnitřních předpisů každého klubu.

Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, o souběhu členství nehovoří. Ani z ústavního hlediska neexistuje překážka, která by bránila občanskému sdružení, aby svým vnitřním předpisem tuto otázku v podstatě libovolně upravilo.

K zákazu souběhu členství doporučujeme bedlivě zvážit několik skutečností. Tou méně závažnou je rozsah zákazu. Tak, jak je nastíněn v úvodu dotazu ("členové nesmějí být členy jiné organizace"), je po našem soudu příliš široký a zbytečně omezující (téměř každá osoba je členem nějaké organizace - místní knihovny, tělovychovné jednoty a koneckonců sem lze snad zařadit třeba občanství v obci, které je členstvím v organizaci sui generis). Konkrétní návrh - zákaz být členem "konkurenční" skautské organizace - je již lepší, ale nekonkrétní. Co je to "konkurenční skautská organizace"? Z tohoto hlediska by bylo nejjednodušší stanovit např. obecný zákaz členství v jiném občanském sdružení, jehož členskou základnu tvoří nejméně ze tří pětin fyzické osoby mladší 26 let (sdružení dětí a mládeže), pokud toto členství nevyplývá z členství sdružení v jiném sdružení.

Složitější je otázka případných sankcí. Samozřejmě nelze členy za členství v zakázané organizaci pokutovat (i když - dovedeno ad absurdum - by bylo možné představit si stanovení různé výše členských příspěvků pro členy, kteří jsou pouze členy povolených sdružení a členy, kteří jsou členy i zakázaného sdružení). Jako nejjednodušší řešení se nabízí stanovit jako sankci vyloučení člena ze sdružení (a to buď samým činem - vstupem do konkurenční organizace, což je méně doporučeníhodná varianta), nebo na základě rozhodnutí příslušného orgánu sdružení. Z hlediska uplatněných sankcí se jako nejproblematičtější jeví prokázání skutečnosti, že člen je či není členem konkurenčního sdružení. Dle našeho názoru nelze než stavět na prohlášení člena. Získání věrohodných informací jiným způsobem - např. výpis ze seznamu členů konkurenčního sdružení - se může snadno dostat do kolize se zákonem o ochraně osobních údajů. Zákaz členství v konkurenční organizaci tak získává rozměr pouhého morálního apelu a je otázka, zda v takovém případě má být součástí vnitřního předpisu, či má být záležitost řešena jiným, vhodnějším způsobem.

V případě, že i přes výše uvedené bude chtít sdružení tuto povinnost přeci jen stanovit, upozorňujeme, že musí být uvedena ve stanovách, protože jedině sem patří uvedení práv a povinností členů, jak stanoví § 3 odst. 3 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. V takovém případě je třeba pamatovat na přechodné období, během kterého musí mít členové sdružení časový prostor, v němž uvedou svůj status do souladu se stanovami.